Tento dokument je vyhotoven v upravené verzi s ohledem na Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) a zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, v platném znění. Statutární město Brno Zastupitelstvo města Brna ZÁPIS o průběhu zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z9/11 konaného od 9:00 hodin dne 18. října 2023, v zasedací síni Nové radnice, Dominikánské náměstí č. 1, včetně přijatých usnesení a protokolů o výsledcích hlasování _________________________________________________________________________________ 1. Technický bod Zasedání zahájila a řídila primátorka města Brna JUDr. Markéta Vaňková (dále jen JUDr. Markéta Vaňková, primátorka) a konstatovala, že zasedání bylo svoláno v souladu s čl. 3 odst. 2 Jednacího řádu Zastupitelstva města Brna k projednání naléhavých záležitostí. Při jednání bylo přítomno 52 členů Zastupitelstva města Brna, včetně členů připojených on-line. Připojeni on-line: Mgr. Petr Hladík, Bc. Matěj Hollan, Bc. Tomáš Koláčný, RNDr. Miroslav Kubásek, Ph.D. Omluveni: Mgr. Petr Hladík (z části zasedání), Mgr. Monika Lukášová Spilková, Ph.D., JUDr. Michal Marek, Mgr. Břetislav Štefan. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka, upozornila na skutečnost, že jednání Zastupitelstva města Brna je audiovizuálně přenášeno prostřednictvím internetových stránek města a přenos je zaznamenáván, archivován a následně bude zveřejněn. Jmenování zapisovatelů a pověření právní asistencí Zapisovatelkami jednání byly jmenovány Jana Sovová, Eva Hotárková, DiS., a Klára Drápalová, zaměstnankyně Organizačního odboru MMB, a právní asistencí byli pověřeni Mgr. Tomáš Petr a Mgr. Nikol Wagnerová, zaměstnanci Právního oddělení Organizačního odboru MMB. Schválení ověřovatelů zápisu Za ověřovatele zápisu byli navrženi Bc. Jiří Kment a Vít Prýgl. Hlasování je dále uváděno v pořadí: pro - proti - zdržel se - nehlasoval. Hlasování č. 1: 52 - 0 - 0 - 0 JUDr. Markéta Vaňková, primátorka, sdělila, že při prezenci členové Zastupitelstva města Brna obdrželi: • doplněk k bodu 3), který byl dne 18. 10. 2023 vložen na chráněné internetové datové úložiště • doplňky k bodům 3), předložené paní Drápalovou, panem Hollanem a CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ, advokátní kanceláří Zápis obsahuje doslovný přepis rozpravy k jednotlivým bodům. Technické, provozní a organizační záležitosti jsou zapsány ve zkrácené podobě. Schválení programu zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z9/11 Rozprava JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Dřív, než přistoupíme k hlasování o programu, tak bych chtěla říci, v návaznosti na minulé Zastupitelstvo města Brna, že ta situace od minulého týdne se nám procesně vyvinula. Společnost Metrostav, to znamená ta společnost, která byla vybrána jako nejúspěšnější uchazeč z toho jednoho, tak podala písemně své stanovisko, že prodlužuje lhůtu k uzavření smlouvy do konce tohoto roku. To znamená, není to do konce října, jak jsme předpokládali minulý týden. Z toho důvodu tedy je zřejmé, že v tuto chvíli bychom mohli to naše rozhodnutí ještě z tohoto důvodu oddálit, nicméně mám za to, a proto to zastupitelstvo dnešní se koná, že je vhodné tu záležitost projednat, tak jak jsme se dohodli a jak bylo vlastně přijato usnesení ten minulý týden. To znamená, skutečně navrhuji, aby dnes jsme danou záležitost projednali na základě podkladů, které máme k dispozici. Ale, předpokládám sice, že všichni o té skutečnosti víte, o prodloužení toho termínu, ale kdyby tomu tak nebylo, tak to pro jistotu, pro informovanost Vás všech sděluji. Tak. A zeptám se, jestli jsou nějaké návrhy ve vztahu k programu, doplnění nebo změny? Pokud tomu tak není, tak budeme hlasovat o programu, jako celku, tak jak byl navržen. Zahajuji hlasování: Hlasování č. 2: 48 - 0 - 2 - 2 JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Program byl schválen. Bylo hlasováno o návrhu programu zasedání, který byl v souladu s § 93 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, vyvěšen na úřední desce Magistrátu města Brna. Schválený program zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z9/11: 1. Technický bod 2. Projekt OHB II - linka K1 - poskytnutí informací od obchodní společnosti Teplárny Brno, a.s. 3. Projekt OHB II - linka K1 - poskytnutí informací od obchodní společnosti SAKO Brno, a.s., koncernové pokyny 2. Projekt OHB II - linka K1 - poskytnutí informací od obchodní společnosti Teplárny Brno, a.s. Rozprava JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Na programu tedy máme 2 body, bod č. 2) a bod č. 3). Tyto body spolu úzce souvisí. Proto navrhuji, že budeme projednávat oba dva tyto body společně. Zeptám se, jestli má někdo nějaký jiný návrh, že bychom jednali odděleně o bodu 2) a odděleně o bodu 3)? Není tomu tak, aha, tak je tomu tak. Paní zastupitelka Drápalová. Ing. Jana Drápalová: Dává to, ten návrh Váš, logiku, vzhledem k tomu, že se ty 2 body věcně jakoby týkají stejné věci. Přesto bych ráda, aby ta diskuse mohla být odděleně, protože si myslím, že potom těch informací už bude tolik, že se budou těžko vnímat. Takže, pokud bych mohla poprosit, tak bych nejprve chtěla, aby se diskutovalo o tom bodě, který byl navržen jako samostatný bod, byť chápu, že je to pouze informativní zpráva a že se má vzít pouze na vědomí. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Dobře, není problém. Takže otevírám diskusi k bodu č. 2). Ing. Jana Drápalová: Ten bod zpracovaly Teplárny Brno, předpokládám jako reakci na ten můj dotaz ohledně, týkající se toho, jaký vliv na cenu tepla pro koncového zákazníka má cena, kterou, nebo má teda cena, za kterou je prodáváno do sítě CZT teplo od společnosti SAKO Brno, a.s. A zároveň na to, při jaké ceně za plyn je ten vliv tohoto dodávaného tepla kladný. Chtěla bych poděkovat zpracovatelům materiálu, protože na obě dvě, oba dva ty dotazy mně bylo vlastně odpovězeno touto informativní zprávou. A chtěla bych jenom říct, pro kolegy, že tak jak je ten materiál zpracovaný, tak je z něho zřejmé, že ten vliv na koncovou cenu pro každého, kdo odebírá od Tepláren Brno teplo, tak je 2 kladný, a to až do, a to znamená, že ve chvíli, aby se vyrovnala ta cena ze SAKA té ceně vyráběné z plynu, tak by musela být při současné ceně, bez imisních povolenek, cena plynu 14 a něco EUR/MWh. Taková cena nebyla ani před energetickou krizí, pohybovalo se to nad 20, určitě kolem 25 EUR/MWh. Takže i v té době, toho extrémně levného plynu, byl vliv tepla ze SAKA kladný. Informativní zpráva počítá, v dlouhodobém výhledu, že budou teplárny plyn nakupovat zhruba, za průměrnou cenu 50 EUR/MWh. To znamená, že i kdyby se tam, do té ceny tepla ze SAKA, měly započítat ty imisní povolenky, pořád bude ten vliv kladný. Byť ne tak výrazně, jako v současné době. Co tam úplně mně není jasné, je, že ten vliv na tu koncovou cenu je relativně procentuálně méně výrazný, než jsem předpokládala. Ale protože není v materiálu metodika toho výpočtu, ta, protože to teď, v této chvíli, není úplně podstatné, tak to tady nebudu rozebírat. Ještě si to třeba přes energetickou komisi, nebo přes kolegy z Tepláren ještě zkusím s nimi nějak ujasnit. Ale co je podstatné, je, že ta doba, kdy jsme si všichni říkali, že ten plyn je super zdroj, že je relativně levný, relativně čistý a relativně dostupný a bezpečný, tak ta už je dávno pryč. Ty krize, které se, ta krize, která se odehrála po napadení Ukrajiny, se nyní, vzhledem ke světové geopolitické situaci, může s relativně vysokým rizikem opakovat. A ty výkyvy cen plynu můžou být naprosto výrazné. A při té minulé krizi, která, teda si troufám říct, že ještě úplně neskončila, jsme si mohli všimnout, jak strašně dramatický dopad to navýšení ceny plynu, ale hlavně ta nejistota, jesi ten plyn vůbec bude, se promítla do té koncové ceny pro zákazníka, která vyletěla o 134 %, vlastně ve velice krátké době. Je dobře, že Teplárny to samozřejmě manažersky zvládly a že teďka je cena už jenom asi o 30, nebo 40 % vyšší, než byla předtím, před tou krizí, ale i tak jsou to prostě pro brněnské domácnosti i pro firmy obrovské peníze. Prostě každá koruna nahoru, na ten GJ, je pro občany města Brna důležitá. A potom jsem ještě chtěla říct, že u toho plynu je jedna věc cena. Ale druhá věc je vůbec ta dostupnost a ta, to riziko, že ten plyn, tak jak jsme se všichni před 2 lety v létě báli, nebo před rokem v létě báli vlastně, že to vůbec nebude možné, ten plyn nakoupit, a Teplárny, a to já říkám, velice správně dělaly opatření, jak ho nahradit, třeba nějakými topnými oleji a dalšími, jinými palivy. Tak se, já bych to nechtěla jako přivolávat, ani predikovat, ale může se to opakovat. A potom samozřejmě ty dopady na to, na to ovzduší v Brně můžou být úplně jiné než při výrobě tepla z plynu. A například ty tepelné zdroje, které mají Teplárny, tak jsou mnohem víc ve středu města umístěny než SAKO Brno, a.s. Tak toto jsem chtěla říct k tomuhle materiálu a zbytek si nechám k bodu 3). JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Vypadá to, že nikdo další není přihlášený. Přiznala jsem se, že jsem v tom vystoupení paní zastupitelky Drápalové nevnímala nějaký, jako konkrétní dotaz na Teplárny, proto zástupce Tepláren nevyzývám, aby odpovídali. Samozřejmě, pokud by chtěli jakkoli reagovat, tak mohou. Tak. Nikdo přihlášený není, tím pádem můžeme přistoupit k hlasování o bodu č. 2), a to je tedy - zastupitelstvo bere na vědomí informace podané obchodní společností Teplárny Brno. Zahajuji hlasování: Hlasování č. 3: 48 - 0 - 3 - 1 Schválené usnesení: ZMB bere na vědomí informace podané obchodní společností Teplárny Brno, a.s. na základě výzvy dle usnesení zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z9/10 konaného dne 10. 10. 2023, bod č. 7. 3. Projekt OHB II - linka K1 - poskytnutí informací od obchodní společnosti SAKO Brno, a.s., koncernové pokyny K tomuto bodu obdrželi členové Zastupitelstva města Brna 4 doplňky. Rozprava Ing. Jana Drápalová: Teď teda se omlouvám všem, že budu trošku delší než v tom předchozím bodě. V každém případě bych chtěla poděkovat za uspořádání toho semináře, na kterém byl zastupitelům představen ten projekt samotný, protože se domnívám, že takový postup měl být vlastně úplně původně, ne dostat nejdřív analýzu něčeho, k čemu podrobnosti zastupitelé opravdu nemohli mít. Promiňte. Vzhledem k tomu, jaké množství těch materiálů bylo na nás postupně valeno a v jakých vlastně časových rozestupech, těsně před zasedáním zastupitelstva, jsme dostávali ještě další materiály, a já bych chtěla tady říct, že dokonce až teprve včera večer, nebo tak, večer, o půl sedmé, v podvečer, jsem 3 obdržela odpovědi na ty moje úplně původně poslané dotazy k té komplexní analýze, které jsme měli zaslat do pátku předminulého týdne, předtím, než ta komplexní analýza byla prezentována. Tak teprve včera večer mně na byl, na část těch dotazů bylo odpovězeno a na některé odpovězeno nebylo vůbec. Doteďka. Tak se domnívám, že situace, ve které dneska jsme a projednáváme takto důležité rozhodnutí pro, troufnu si říct, klíčové součásti energetické infrastruktury ve městě Brně, a děláme to ve chvíli, kdy, podle mých informací, je těsně před dokončením nová energetická koncepce města Brna, která by mohla být zastupitelstvu předložena ještě předtím, než vyprší ta lhůta pro vázanosti nabídkou pro projekt linky K1 OHB II. Takže bych tady teď to svoje vystoupení směřovala k tomu, že bych chtěla zastupitele požádat, abychom to rozhodnutí předtím, než budeme mít tadytyto všechny klíčové dokumenty a než si ujasníme věci, o kterých teď budu následně mluvit, že je ujasněné nemáme, tak abychom to rozhodnutí dnes nepřijímali. V tomto duchu Vám byl také dnes ráno, a omlouvám se, že až dnes ráno, ale protože když jsme večer dostali další klíčové dokumenty, tak jsme ty materiály museli zpracovat přes noc. Takže jsme je nemohli zastupitelům dát dřív. Protože by jinak nemohly odrážet ty skutečnosti, které nám byly sdělovány na poslední chvíli. A přiznám se teď, ale musím to říct jako tady na začátku, než se tím začnu zabývat věcně, že se cítím v této situaci velmi nekomfortně, jako zastupitelka Brna, skoro si v minulosti nepamatuju, že jsme byli, zastupitelé, vystavováni takovému rozhodování a s takovou vysokou mírou nejistoty a s takovou, takovým tlakem na rychlost toho rozhodování. Takže tomu v podstatě nerozumím, tomu postupu, ne té věci samotné, samozřejmě. Tak, a teď si to dovolím, to, co jsme, jste dostali písemně, načíst, protože bych byla ráda, aby to bylo na tom záznamu celé. Tak. Zastupitelé města Brna obdrželi od vedení města včera, dne 17. 10., ve večerních hodinách, 19:57, materiál označený jako doplněk k bodu 3, ZMB, 18. 10. 2023. Tento materiál mimo jiné uvádí: za a) - Zastupitelé jsou povinni vykonávat svůj mandát s péčí řádného hospodáře, tedy s nezbytnou loajalitou, znalostí a pečlivostí, to je se znalostí věci, kterou mohou obvykle získat na základě podkladů získaných od obce. Pokud se spolehnou na informace předané obcí, neměli by odpovídat za to, že se jimi řídí, ukáží-li se informace jako chybné, avšak nepanuje-li o nich důvodná pochybnost na první pohled. Za b) - Pokud zastupitel poruší péči řádného hospodáře, může být důsledkem jeho odpovědnost za škodu, která byla obci způsobena jeho hlasováním. Zastupitel nebude odpovědný, pokud dodrží péči řádného hospodáře, tedy bude loajální a ve všech případech bude chránit a prosazovat zájmy obce, a současně svůj mandát bude vykonávat s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Obdobně lze učiněný závěr aplikovat rovněž na členy rady města. Za c) – Loajálně, pečlivě a s potřebnými znalostmi bude rozhodovat ten, kdo při svém rozhodování náležitě zohlední nové informace, které se objevily s odstupem několika let od předchozího rozhodování, a to bez ohledu na skutečnost, zda, případně jakým způsobem, v dané věci rozhodovali v minulosti. Dále tento včera zaslaný materiál obsahuje informaci, že, za d) - Pro mimořádné zasedání zastupitelstva města mají zastupitelé k dispozici zhruba 150 dokumentů a více, o více než 6 000 stranách, přičemž značnou část těchto dokumentů si zastupitelé sami iniciativně vyžádali během zasedání Zastupitelstva města Brna, Z20, Z9/10, konaného dne 10. října 2023. Lze tedy konstatovat, že informačně mají zastupitelé města Brna ve věci projektu OHB II, linka K1, bezprecedentní množství informací. Jako zastupitelé města proti těmto tvrzením tvrdíme, že to tak úplně není, že máme, máme sice hodně informací, ale tyto informace nejsou dostatečné pro to, abychom rozhodli dnes o tom, takto závažném projektu. Zaprvé - taková znalost sice může vycházet z dokumentů, které byly opatřené obcí, avšak v nich může být chyba, která ovlivní rozhodování zastupitele. Podstatné tedy je, pokud zjevné podklady od obce neobsahují dostatečné informace pro rozhodování zastupitelů. Na podklady od obce se tedy nebude moci odvolávat zastupitel, který nebude vědět, jaká jsou reálná rizika projektu, o němž má hlasovat, včetně informace, jaká hrozí ovládané osobě koncernovým pokynem újma. Dosud předložené podklady, i když jsou ve velkém objemu, takovou informaci explicitně neobsahují. Kvantita podkladů nenahradí jejich kvalitu. Zastupitelům tedy nezbude, než aby takovou informaci od obce, od ovládané, nebo od ovládané osoby požadoval, aby mohli provádět své rozhodování s dostatečnou znalostí věci a nevystavil se tak riziku, že za své rozhodnutí ponese odpovědnost. Jedná se o miliardový, dlouhodobě připravovaný, a do nedávné doby před, plně vedením města a vedením dotčených městských společností podporovaný projekt. Tedy zastupitele by mělo zajímat zejména to, aby měli všechny odpovídající informace ohledně případné způsobené újmy, která může být opravdu vysoká. Tedy bez ohledu na uvedené body, a)-c), pro řádné rozhodování zastupitelů je informace o předpokládané výši újmy nezbytná. Bez ní nevykonávají svá rozhodnutí v souladu s požadavkem na péči řádného hospodáře. Pro úplnost uvádíme, že i včera předložený materiál uvádí, že - na podkladě uvedené praxe ve vyčíslování újmy v koncernových pokynech, v rámci Koncernu statutárního města Brna, lze konstatovat, že újma nemusí být v koncernovém pokynu vyčíslena. Je dostačující, je-li zachycena a popsána podle toho, jaká byla aktuálně 4 předběžná představa o její výši a rozsahu. Začtvrté, stejně tak musí u zastupitelů existovat pochybnost o správnosti podkladů poskytnutých obcí, když tyto, viz dříve zaslaný a prezentovaný materiál, komplexní analýza, za a) - obsahovaly toliko hodnocení rizik a nebyla zároveň zpracována varianta přínosů, respektive rizik v případě nerealizace projektu. Za b) - nebylo řešeno, jak bude SAKO fungovat v případě nerealizace projektu a jak bude nakládáno s odpadem poté, co bude zakázáno skládkování. Za c) - nebyly ani včera, v předloženém materiálu, ani v žádném dalším materiálu, z uváděných 6 000 stran, předloženém zastupitelům, vyhodnoceny podmínky plnění a rizika ve vztahu k potenciální ztrátě dotace, odpovídající požadavkům podmínek dotačního programu HEAT 2/2021 - velké projekty Modernizačního fondu, ze kterého je projekt společnosti SAKO, Projekt OHB II - linka K1, tak i projekt společnosti Teplárny Brno, projekt Teplárny Brno-sever- štěpka, mají schválenou dotaci. Na základě výše uvedeného souhrnu, obsaženého v bodech 1-4, požadujeme doplnění všech chybějících zásadních informací pro možné rozhodování zastupitelů. Bez tohoto doplnění nejsou splněny podmínky o hlasování ve věci navrhovaných koncernových pokynů, či realizaci, nebo nerealizaci projektu společnosti SAKO, Projekt OHN II - linka K1. Domnívám se, že v případě hlasování, při absenci těchto informací, zastupitelé nemohou svůj mandát vykonat v souladu s péčí řádného hospodáře, tedy nezbytnou loajalitou, znalostí a pečlivostí a vystavují se tím odpovědnosti. Tak. A jenom pro věcné doložení informací bych ještě řekla pár dalších bodů. První se týká toho, že jedním ze zásadních důvodů, proč máme nyní pochybnosti, zda projekt SAKO, linka II, realizovat, či nerealizovat, bylo tvrzení o rizicích vyplývajících z potenciální ztráty části, či celé dotace. Tedy bylo očekávatelné, že vedení města předloží zastupitelům odpovídajícím způsobem zpracovanou analýzu, podloženou i stanoviskem poskytovatele dotací, tedy minimálně Státního fondu životního prostředí a Ministerstva životního prostředí, respektive vedením Modernizačního fondu v České republice, která bude obsahovat vyhodnocení podmínek plnění a rizika ve vztahu k potenciální ztrátě dotace, po celou dobu realizace udržitelnosti projektu v délce 10 let, odpovídající podmínkám dotačního programu HEAT 2 - velké projekty Modernizačního fondu. Pro potřeby zastupitelů jsme, na základě získaných informací, zpracovali v příloze tohoto dokumentu základní podmínky přidělení dotace, zveřejněný v rámci výzvy Modernizačního fondu - velké projekty, a červeně jsme tam uvedli jejich okolnosti spojené s naplňováním u předloženého projektu SAKO, OHB II - linka K1. Tedy požadavkem na doplnění je, na základě těchto uvedených podmínek, zpracovat pro zastupitele takovou analýzu. V materiálech předložených zastupitelům pro dnešní jednání se mimo jiné uvádí, že nastaly nové skutečnosti, pro které je potřeba projekt SAKO OHB II - linka K1 znovu posoudit. Jednou ze zásadních nových skutečností je i fakt, že město Brno zpracovává aktualizaci energetické koncepce města, která bude i nově zahrnovat dopady plánované investiční akce - přivaděč Dukovany. K tomuto argumentu uvádíme: v tiskové zprávě, vydané Teplárnami a, Teplárnami Brno a společností ČEZ, dne 15. 6. 2022, nazvané „Teplárny Brno a ČEZ uzavřely memorandum k prověření proveditelnosti horkovodu z Dukovan“, která byla za přítomnosti jak premiéra České republiky, a dále primátorky města Brna a dalších členů vedení města, předsedy představenstva společnosti Teplárny Brno a generálního ředitele ČEZ, uvádí, mimo jiné, primátorka města Brna: „Brno je v současnosti při vytápění závislé zhruba z 80 % na plynu. Předpovídat jeho cenu či spolehlivost dodávek je nyní obtížné. Napřeli jsme proto maximální úsilí k tomu, aby nárůst cen energií dopadl na Brňany co nejméně a abychom zajistili energetickou soběstačnost, stabilitu a dekarbonizaci Brna. Naplňujeme tak územní energetickou koncepci města z roku 2018, která je primárně cílena na rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie a kombinované výroby elektrické energie a tepla, i Akční plán pro udržitelnou energii a klima, tedy SECAP, v němž jsme se zavázali snížit emise CO2 do roku 2030 o 40 %. Mnohé z projektu již běží, horkovod je zcela zásadní. Z Dukovan by mělo do Brna proudit 2 000 000 GJ tepla ročně. Toto množství představuje úsporu 135 000 t CO2, což můžeme přirovnat k tomu, jako by z Brna zmizelo 35 000 aut se spalovacím motorem.“ Informaci primátorky dále rozvedl předseda představenstva Tepláren Brno: „Při masivním využití biomasy a plánovaném navýšení kapacity městské spalovny by pak zajištění dodávek tepla do Brna měla stačit do roku, od roku 2025 zhruba polovina dosavadního množství plynu.“ Za b) - v tiskové zprávě, vydané Teplárnami Brno a společností ČEZ, 29. 5. 2023, nazvané „Teplárny Brno a ČEZ uzavřely smlouvu o spolupráci na dodávku tepla z jaderné elektrárny do Dukovan“ se uvádí: „Počítáme s tím, že na financování nepochybně budou se podílet i samy Teplárny Brno, které jsou naší městskou společností. Napaječ, jako součást budoucího energetického mixu pro Brno, je přesto připravován a kalkulován tak, aby se cena tepla stabilizovala a v ideálním případě i snížila,“ uvedla primátorka města, Markéta Vaňková. Dále se uvádí: „Předpokládané náklady projektu jsou odhadovány na zhruba 19.000.000 Kč, a to i s případnou eskalací ceny díla vlivem očekávané výše inflace. Financování výstavby bude vícezdrojové, kromě případných dotací na výstavbu z evropských národních fondů se zvažuje také 5 možnost financování prostřednictvím evropských i komerčních institucí. Společnosti ČEZ, společnosti se dohodly, že ČEZ bude mít v rámci projektu zodpovědnost za vyvedení tepla z dukovanských bloků na hranici elektrárny a s tím související investice. Realizace samotného horkovodu a navazujících částí pak bude v gesci Tepláren Brno.“ V rámci této tiskové konference prezentoval ředitel společnosti Tepláren Brno prezentaci, která mimo jiné obsahovala i podíl jednotlivých zdrojů tepla v Brně před realizací projektu, a po jeho realizaci, viz obrázek z prezentace, které, které máte v materiálu, který jsme Vám dali k dispozici. A zároveň tato prezentace byla, bylo to i součástí prezentace v pondělí, ohledně projektu OHB II - linka K1. Tam je z toho jasně vidět, že jak před realizací teplovodu z Dukovan, tak po realizaci teplovodu z Dukovan, vzhledem k té dodávce 2 000 000 GJ, je počítáno i s tím množstvím tepla, které by se mohlo navýšit při realizaci linky K1, dodávkou ze SAKA do CZT. Tak, jesi toto se odehrálo v květnu, tak mě by hrozně zajímalo, jak zásadně se teda ty okolnosti změnily od května? Protože už mě vůbec nenapadá, co dalšího by se od toho května mohlo stát, kromě toho, že by třeba se přišlo na nějaký úplně nový, úžasný zdroj energie, který na území města Brna lze využít, a ten by byl čistší a bezpečnější než SAKO Brno, a.s. Zatřetí - při projednávání problematiky na řádném zastupitelstvu, 10. 10. 2023, uvedla paní primátorka a pan náměstek Kerndl, že je třeba při rozhodování o projektu SAKO Brno, OHB, zohlednit, jako zastupitel, zájmy zejména občanů město Brna, no, vlastně jedině občanů města Brna, a to i s ohledem na péči vymezenou pouze území města Brna. A uváděným příkladem byla například neexistence skládky odpadů na území města Brna, takže množství odpadů vhodné k energetickému využití, výhradně od obyvatel města Brna, žijících na území města Brna, tento kotel K1 nepotřebuje. Tento argument je však zcela účelový a je využíván výhradně v souvislosti s předmětným projektem SAKO OHB - linka K1. Jako veřejně známé argumenty můžu uvést například tyto skutečnosti: nově schválená výstavba sportovní haly v areálu BVV, financovaná dominantně městem Brnem a dlouhodobě zakládající nároky na úhradu provozních nákladů z rozpočtu města Brna, má sloužit nejenom obyvatelům žijícím na území města Brna, ale má mít velmi rozsáhlou spádovou oblast uživatelů, kteří budou tu, do té haly, do Brna dojíždět. Za b) - projekt Tepláren Brno – štěpka, je založen na dovozu dřevní štěpky nejenom z katastrálního území města Brna, ale ze širokého území více regionů, a to jak z ploch obhospodařovaných městskou společností, Lesy města Brna, které jsou mimo katastrální území města, ale i z dalších rozsáhlých lesních ploch. Štěpka bude dovážena po železnici, takže není důvod zpochybňovat i možnost dovozu odpadu do areálu SAKO Brno po železnici. Za c) - projekt nově otevřené, do, nejmodernější dotřiďovací linky odpadů v areálu SAKO třídí odpady nejenom z území města Brna, ale i další dovážené odpady z oblastí mimo město Brno, protože tato linka, široko daleko jediná o této kapacitě, a její schopnosti automaticky třídit velké množství druhů materiálu, materiálů odpadu je využívána i spoustou obcí z okolí, nebo svozovými spíš společnostmi, které pro tyto obce provádějí svoz tříděného komunálního odpadu. Projekt přivaděče Dukovany je řešen, je dokonce veden z území kraje Vysočina. Jaderná elektrárna Dukovany tedy ovlivňuje vody mimo území města Brna tím, že vlastně spoustu vody potřebuje na provoz těch chladicích věží. A město Brno plánuje pouze využití tohoto bezemisního tepla, přičemž emise jsou mimo město Brno. A ta snížená výroba elektřiny, která tam, protože, jak už jsme si tady řekli minule, nejedná se o odpadní teplo, ale proto, aby mohla být vyváděna z Dukovan to teplo do Brna, tak musí být snížena výroba elektřiny v tom zdroji JED, jaderná elektrárna Dukovany, tak je potom potřeba tu elektřinu vyrobit jinde, v rámci mixu výroby elektřiny v České republice. Je potom s tím spojené produkce značné míry CO 2, emisí CO2, které zase budou vznikat jinde, mimo území města Brna, a budou zatěžovat tím pádem tymi emisemi. Pokud přistoupíme na tu, nyní prezentovanou, teorii, že záleží na tom, kde se ty emise CO2 vyprodukují, tak budou zatěžovat někoho jiného. Město Brno je statutárním městem a v rámci přerozdělování daňových výnosů státem má, vzhledem k systému rozpočtového určení daní, takový koeficient při výpočtu daňových příjmů ze státního rozpočtu, že se v tomto koeficientu zohledňuje nadregionální role statutárního města Brna, které, jak jsem tady v pondělí řekla, je hlavním městem Moravy, a byla jsem za to panem náměstkem Kerndlem patřičně pochválena. Za poslední, f) - plány odpadového hospodářství Jihomoravského kraje, Olomouckého kraje a kraje Vysočina předpokládají likvidaci nerecyklovatelného a dále materiálově nevyužitelného odpadu jejich energetickým využitím v zařízení SAKO Brno. Toto bylo zapracováno na základě všech souvisejících analýz a jednání, která tato řešení definovala jako optimální. Tedy není možné, bez předchozího jednání a schválení změn těchto krajských plánů odpadových hospodářství, jednostranně, s ohledem pouze na území města Brna, rozhodovat. Proto požadujeme tedy, aby před rozhodováním zastupitelů města Brna s vedením, bylo vedením města Brna zajištěno stanovisko 3 krajů a krajských úřadů těch krajů, ze kterých v současné době je, podle plánu odpadového hospodářství, uvažováno o energetickém využití odpadů v ZEVO Brno. Teď bych se ještě krátce chtěla vyjádřit k tomu, co na té pondělní 6 prezentaci bylo odpovězeno na dotaz, co se teda bude s tím odpadem z Jihomoravského kraje, a dalších případně krajů, hlavně olomouckého, které nemají v současné době, ani neplánují, a ani nemají technické podmínky pro to, aby mohly si svoje ZEVA postavit, v nějaké dohledné době, do roku 2030, nebo i později, v době, kdy budou muset čelit tomu zákazu skládkování. A podotýkám, že ten zákaz se stýká směsného komunálního odpadu, který má vyšší výhřevnost než 6,6 MJ/t. Tak bylo diskutováno o i nějakých jiných možnostech, jak lze s takovým odpadem nakládat, a bylo tady prezentováno, že je možno využít technologii, kerá se říká MBÚ, to je mechanicko-biologická úprava toho směsného komunálního odpadu, která z něho dokáže vytáhnout ještě nějakých 10 % materiálově využitelných složek, z toho, co lidé teda jako nedotřídí dostatečně. Potom tam zbývá vysoký podíl biologicky rozložitelné složky, která právě nesmí být na ty skládky ukládána, protože dochází právě z této, z této části k výrazným emisím metanu, kterých jsme tady také už hovořili, že jsou až 80x agresivnější než ten CO 2, proto se přepočítávají tím ekvivalentem. A potom z toho zbyde nějaká složka spalitelná, s plasty, a papír a nějaké další prostě směsné plasty, které ale už nejde materiálově využít, tak se tyto plasty přemění na takzvané tuhé alternativní palivo a zase se někde spálí. Nejčastěji v nějakých teplárnách, elektrárnách a případně v cementárnách. Ta linka na to MBÚ, ta mechanicko-biologická úprava, to je teda docela špinavé a smrduté zařízení, protože když se podíváte na to, co se vlastně vozí v Brně do toho bunkru spalovny, tak to není žádný pěkný pohled. Ale vzhledem k té technologii toho energetického využití tam vlastně nedochází ani k tomu, že by to nějak do okolí páchlo, protože tam ten vzduch, který proudí na, jako dodává kyslík k tomu hoření v těch kotlích, tak vlastně ten, všechen smrad vtahuje do těch kotlů. A na to následuje linka čištění spalin, kerá je jedna z nejmodernějších, která momentálně se používá u ZEVO v Evropě. A ten kotel, K1, má mít ještě kvalitnější systém čištění spalin. Takže potom taková linka na MBÚ musí být v nějaké veliké hale, je to obrovský množství, je to obrovské množství odpadů, a z toho vlastně vytáhnete jenom 10 % využitelného, pak ten, ta složka toho biologicky rozložitelného, tak ta se eventuelně dá ještě použít v nějaké bioplynové stanici, která by ale musela být obrovská, pro takové množství odpadu, které vzniká na území těch 3 krajů, včetně teda jihomoravského. A pak zbyde ta složka toho TAP, která se zase někde musí spálit. A, takže to není žádná moderní sofistikovaná technologie, jak nakládat s tím směsným komunálním odpadem. To je technologie, která se zkoušela tady, v České republice, třeba v Ostravě, a všichni od toho, právě pro tadytyhlety potíže, i s tím odbytem a s tím, co s tím zbytkem potom, takzvaném jako po té úpravě, která se ani nejmenuje třídění, ale úprava, podle zákona, udělat. Takže tohleto já za adekvátní alternativu energetickému využití, které notabene, jak jsme si tady říkali v bodě 2), snižuje cenu tepla pro Brňany, tak to opravdu nepovažuji a rozhodně bych žádné obci nepřála, aby si to musela na území svého města stavět, nebo své obce. No, a vzhledem k tomu, že si to asi ty ostatní kraje uvědomují, tak jsem zaznamenala teď v médiích, že se i Olomoucký kraj a Vysočina podivují nad tím, že s nimi nebylo o tom, že se SAKO, že si, že město Brno chce změnit své plány na rozšíření ZEVA vůbec projednáváno. Takže tohleto bych taky ráda, aby se ještě dořešilo. A úplně poslední, nám nebylo vůbec odpovězeno na to, co se stane, když se K1 nebude realizovat v době, kdy po roce 2033, 34 se budou muset modernizovat ty stávající 2 linky, K2 a K3? Jakým způsobem se bude tedy Brno po tu dobu té rekonstrukce a ten, s tím svým odpadem nakládat v době, kdy teda jeho skládkování bude zakázáno a kapacity na tu MBÚ nebudou? Tak to my si na ty 3 roky budeme stavět pro Brno linku na mechanicko-biologickou úpravu odpadu za obrovské peníze, a potom ji zase zavřeme? Nebo ji, nebo sem budeme vozit dál od těch, od toho kraje, a místo toho, že to budeme energeticky využívat, tak tady budeme mít v areálu SAKO, třeba nejspíš, kde jinde, obrovskou linku na MBÚ, a potom ta doprava tam bude úplně stejná a bude to mnohem méně efektivní a méně výhodné než to energetické využití. A tak, pokud my nevíme teď, v této chvíli, co se bude výhledově dít, a máme takle fatálně rozhodnout, tak si myslím, že to snad ani nejde pochopit zdravým selským rozumem. A jenom poslední už věta. Je, nebo rozhodnutá asi bude, tak ve chvíli, kdy si všichni uvědomujeme, že energetické projekty se musí připravovat dlouhodobě, a je to krásně vidět na dlouhodobé přípravě dalších bloků v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany, to jsou desítky let, na které se ty energetické projekty koncipují a plánují a připravují, úplně se stejnou mírou nejasnosti, co se bude v budoucnosti dít, nejrůznější okolnosti, od cen elektřiny po situaci s dodavatelskými vlastně vztahy a pro, po nejrůznější prostě dopady těchto projektů na tu, na to svoje okolí, a vůbec na širší okolí. Třeba například Krajský úřad Jihomoravského kraje v současné době zpracovává analýzu dopadů výstavby bloků v Dukovanech na region Třebíčska, Jihlavska, co se týče třeba počtu ubytování pracovníků, kteří tam budou několik, hodně roků, pracovat, a budou to tisíce prostě lidí, kteří se tam budou muset přivést, aby na tom pracovali, na techto obrovských, technologických projektech, tak s takovou mírou rizika se prostě rozhoduje dopředu o všech těch energetických projektech. Protože je potřeba mít představu, co bude za 10 let. I když třeba nevíme, jak přesně se bude vyvíjet 7 ta legislativa, včetně těch imisních povolenek, tak přece nezastavujeme ostatní projekty, které nám umožní Brňanům dodávat teplo, elektřinu a podobně. A tady ani nevíme, jak přesně ta legislativa dopadne, třeba s těmi imisními povolenkami, víme, že určitě, vzhledem k okolnostem zastavení skládkování, bude muset i Evropská komise ty ZEVA nějakým způsobem zvýhodnit. Takže je vysoká pravděpodobnost, že minimálně ty země, které mají pořád ještě velké množství směsného komunálního odpadu ukládaného na skládkách, budou mít třeba z těch imisních povolenek možnost si schválit výjimku, to tady bylo i řečeno, že o tom teď Evropská komise vede debatu, a my se tadytěmi imisníma povolenkama strašíme, jako jedním z největších strašáků, že se to ceno, cena toho tepla z K1 zvýší, téměř na dvojnásobek. No a, i další věci, které se týkají právě toho, jestli je vůbec možné třeba znovu, protože já jsem přesvědčená, že ten, tu K1 si bude muset SAKO postavit, tak jako tak, protože až tadyty 2 kotle dožijí, tak nebude vůbec možné prostě je zrekonstr, nejde, nejde je zrekonstruovat za provozu a nebude možné je zrekonstruovat a získat na to nějakou dotaci. Naopak, na ně bude muset se udělat ještě investice, na to, aby se upravil systém čištění spalin, aby i po roce 2028 splňoval přísné imisní limity, které na ta, které na ta ZEVO jsou vlastně nejpřísnější ze všech zdrojů, energetických. Mnohem přísnější třeba než na uhelné elektrárny. Takže na toto všechno vůbec nemáme v této chvíli odpovědi. A já bych chtěla poprosit kolegy zastupitele, aby to zvážili a počkali aspoň na tu novou územně energetickou koncepci, která by mohla být v listopadu předložena do zastupitelstva, a pojďme se o tom bavit v souvislosti s tou novou energetickou koncepcí, která tedy vlastně, podle těch všech materiálů, keré jsme dostali, je tou jedinou, novou skutečností, na základě které teď toto fatální rozhodnutí chceme udělat. Děkuju za pozornost při svém prvním vystoupení. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Pan zastupitel Hladík, on-line. Petře, není tě slyšet. Není pořád slyšet, není. Petře, není slyšet. Tak. Pan ministr se pokusí asi znovu pře, připojit, mezitím, tím pádem dám, nebo už, už nám naběhl, tak zkusíme. Petře? Pořád nic, pořád neslyšíme. Neslyšíme. Zkouší to tady i jako naše technická podpora nějak zjišťovat, jestli není problém u nás. Petře, já dám mezitím teda slovo někomu dalšímu a třeba se to tady, u nás nějak vyřeší. Pan zastupitel Lahoda. Mgr. Marek Lahoda: Já teda využiji ten čas, než pan ministr životního prostředí a zastupitel města Brna, Hladík, tam se mu podaří vyřešit ty technické problémy. A rád bych tady reagoval na nějaké informace, které zazněly od pana náměstka Kerndla, rád bych je uvedl do širšího kontextu, protože si myslím, že jsou to důležité informace pro rozhodování zastupitelů. Týkají se toho navýšení emisí škodlivin, o kterém tady byla v minulosti řeč, a jak už jsme si říkali, z hlediska rozptylových studií je zanedbatelné. Ovšem pan náměstek říkal, že každá tuna navíc je špatně, když to budu parafrázovat, tak bych to rád uvedl do kontextu toho, co tady, ve městě Brně, vypouštíme. Pokud se podíváte do programu zlepšování kvality ovzduší ve městě Brně, tak tam najdete tabulku 22 a 23, na straně 49 a 50, kde se můžete podívat, že tam vlastně jsou ty zdroje REZZO, po jednotlivých těch typech, od vytápění domácností přes dopravu, různé další lokální zdroje, a je tam samozřejmě uvedená i brněnská spalovna, tady v části tepelné zpracování odpadu, nakládání s odpady, odpadními vodami. A pokud tedy srovnáme to, co vypouští brněnská spalovna, s tím, s těmi dalšími zdroji, především teda z lokálního vytápění domácností, to znamená z těch lokálních kotlů, které mají lidé ve svých domech, protože zdaleka ne všechny domácnosti v Brně jsou napojeny na centrální vytápění, spousta domácností stále topí lokálně, a z toho právě je velká část toho znečištění ovzduší v Brně, a pokud to srovnáme i se znečištěním, které vychází ze silniční, nebo z dopravy, a především teda ze silniční dopravy, tady nejsou vlastně hodnoceny například příspěvky letecké dopravy, nebo zemědělských a lesních strojů, ale ty lze považovat taky za, jako zanedbatelné, největším tím přínosem je ta, nebo spíš tou zátěží, je ta silniční doprava. Tak když to vezmu po těch jednotlivých znečišťujících látkách, a omlouvám se, že to beru takto detailně, ale myslím si, že je důležité, abychom si to tady řekli, tak u polétavého prachu, PM 2,5 - spalovna 0,3 t/rok, doprava 51 t/rok, vytápění domácností 183 t/rok. Polétavý prach PM 10 - spalovna 0,4 t/rok, silniční doprava, nebo doprava celkem 77 t/rok, vytápění domácností 187 t/rok. NO x - spalovna 280 t/rok, doprava 780 t/rok, domácnosti 160 t/rok. SO2 - spalovna 35 t/rok, doprava 1 t/rok, domácnosti 31 t/rok. Takže, takže opravdu, pouze tadyvtom SO2 je ta spalovna zhruba srovnatelná, ale ty hodnoty jsou jako stále nízké, díky tomu odsíření, které už tady proběhlo. VOC, což jsou ty těkavé látky – spalovna 2 t/rok, a potom doprava 236 t/rok, vytápění domácností 767 t/rok. Benzen - spalovna, tady je 0,000000, doprava 9 t/rok, vytápění domácností zhruba 1 t/rok. Benzo[a]pyren - 0,04 t/rok u spalovny, u dopravy jsou to 2,4 t, u domácností 100 t/rok. Přičemž podotýkám, že benzo[a]pyren je velmi významný karcinogen, je to vlastně jeden, jedna z těch jako 8 nejhorších znečišťujících látek. Tady můžete vidět, že příspěvek lokálního vytápění domácností je opravdu velmi značný. Dále As - spalovna 0,05 t/rok, a doprava 1,2 t/rok, vytápění domácností 1,7, pardon, to jsou kg/rok, všechno todle byly kilogramy už u těch, u těch, u těch kovů jsou to kilogramy, ne tuny. Cd - 5 kg, spalovna 0,02 kg/rok, doprava 1,9, v podstatě až 2 kg/rok, vytápění domácností 5,3 kg/rok z Cd. Ni - spalovna 7 kg/rok, doprava 11 kg/rok, vytápění domácností 3 kg/rok. Pb, a už končíme - spalovna 1,4 kg/rok, doprava 174 kg/rok, vytápění domácností zhruba 5,8 kg/rok. Co tím chci říct? Pokud Vám opravdu leží na srdci zdraví občanů města Brna, tak jak tvrdíte, že to je ten důvod pro ukončení tohoto projektu, tak byste měli svou pozornost a další kroky vedení města Brna zaměřit, ne směrem ke spalovně, ale směrem k lokálnímu vytápění domácností a směrem k redukci přebujelé automobilové dopravy, její znečištění, a to se nebavíme pouze o výfukových plynech, které je samozřejmě možno nahradit elektromobily, ale bavíme se o emisích z brzdových destiček a z otěru pneumatik, které opravdu elektromobily nezlepší, spíš naopak zhorší, protože jsou těžší, tak sem byste měli zaměřit svoji pozornost, abyste ochránili zdraví obyvatel města Brna. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Zkusíme znovu se spojit s panem ministrem. Mám informaci, že by se to mohlo podařit přes Teams? Tak jenom, jako jsem dostala pokyn, že mám říct, že mu uděluju slovo a že zkusíme je pustit. Tak, už ho dokonce vidím. Tak, Petře, zkus, jestli to bude teď fungovat? Mgr. Petr Hladík: Vážená paní primátorko, vážené kolegyně, vážení kolegové, slyšíme se? JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Slyšíme. Mgr. Petr Hladík: Díky moc za slovo, já Vás všechny moc zdravím. Na úvod bych chtěl poděkovat za všechny ty odpovědi, které, řekněme, v rekordním čase, týden od minulého zastupitelstva, nám byly zaslány, na všechny dotazy. Já se možná, a asi nepřekvapím, ty, ty postoje nějakým způsobem jakoby vnímáte, takže, takže nepřekvapím tím, co řeknu. Já se, možná na úvod, trošku zkusím eště zamyslet víc na to, proč máme městské firmy a jakým způsobem mají fungovat. Myslím si, že městské společnosti jsou tady založeny za tím účelem, aby vykonávaly nějakou službu. Nějaké konkrétní, nějakou konkrétní záležitost pro obyvatele města Brna. Sloužily nám pro městskou hromadnou dopravu, úklid silnic, rekonstrukci komunikací, zajištění sportovišť, tepla a dalších a dalších vlastně věcí, které tady, v městě Brně máme. Zřizujeme ty firmy proto, že není možné, aby vedení města a zastupitelé rozhodovali o každých dílčích záležitostech, především u těch záležitostí, které jsou vysoce odborné a také vlastně jsou nějakým způsobem konkurentní. Což, upřímně, samozřejmě výroba tepla a elektrické energie je konkurentní, na rozdíl od městské hromadné dopravy, kde máme víceméně monopolní postavení. Proto tady máme managementy, a proto rada vlastně jmenuje členy představenstva, proto, aby vlastně byli v maximální míře detailů a rozhodovali tedy, přeneseně, s maximální mírou zodpovědnosti a se znalostí věci v té dané záležitosti. Proto jenom jsem chtěl upozornit, že teď jakýmsi způsobem přenášíme rozhodnutí, který je vysoce odborné a manažerské, na zastupitele, a nemyslím si, že to je dobře, že bysme to měli nechat na tom představenstvu. Přiznám se, že mě trošičku mrzí ta vysoká, nebo aspoň z těch textů, které jsme všichni dostali, vysoký nesoulad mezi 2 městskými společnosti, SAKO Brno a Teplárny Brno, kdy jedna z těch firem přímo do podkladů něco o účelovosti tvrzení té druhé, chce na to upozornit, a myslím si, že, že toto není dobrý obrázek. Děkuju za ty podklady od Tepláren Brno, co se týká vlastně vyčíslení do ceny tepla. V té, v těch analýzách se tvrdí, a zřejmě správně, že nedojde k navýšení ceny tepla. Ale proč? Protože z Teplárny skokově navýšily cenu tepla, ve chvíli, kdy na začátku energetické krize skokově vyletěl plyn. Tady jsme to mohli, mohli vidět. Teplárny nepromítly celý nárůst toho plynu do koncové ceny tepla, protože jestli je tady 1 000 000 GJ, 1 000 000 GJ z, ze SAKA, a vlastně podle té analýzy se tvrdí, že i bez toho 3. kotle, v roce 27, zhruba, o 100 se ta cena tepla sníží. Ale pokud by byl ten 3. kotel, tak by se to šlo snížit o 200. To z toho také jasně vyplývá. Takže chci na to upozornit, že tady je spíš potenciál snižovat cenu tepla pro brněnské domácnosti. A je prostě dvojnásobný, pokud ten kotel se postaví. Co se týká těch právních aspektů, já musím říct, že je tam jasně napsaný, že tu právní odpovědnost prostě máme. Pokud to rozhodnutí dá, zastupitelstvo, potom, v tu chvíli tu odpovědnost mají, mají zastupitelé. To tam je jasně, z té analýzy advokátní kanceláře, napsáno. Trošku mě zaráží, a tady se přiznám, že mám, i osobně, jiné právní stanoviska, v jiné otázce, a to je vyčíslení škody. 9 Advokátní kancelář CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ říká, že to není nutné, aby ta škoda byla dopředu vyčíslena, jiné advokátní kanceláře, i z jiných materiálů, které si, historicky, město Brno nechalo zpracovat, tvrdí, že naopak to nutné je. Tady je prostě evidentní rozpor. A myslím si, že není dobré, pokud hlasujeme o něčem, a nevíme, kolik ta škoda může být. Potom, možná 3 takové, faktické poznámky a už budu končit. První věc je, v Jihomoravském kraji se skládkuje, aktuálně, zhruba 200 000 t. Ten nový kotel by měl být zhruba na 150 000 t, to znamená, dokonce ani nepojme veškerý odpad v Jihomoravském kraji. A vždycky jsme vnímali společnost SAKO jako koncovku celého odpadu, řešení odpadu v Jihomoravském kraji. Druhá věc, která často zaznívá, zazněla vlastně v té, v té analýze, v těch rizicích a tak dále, a to je teplo, teplo z Dukovan, které do Brna má být přivedeno. Jenom v té diskusi nezaznívá ta zásadní věc, a to je, kolik ta cena tepla bude. A proto my si to nemůžeme prostě promítat do těch ekonomických analýz. A poslední věc. Také se tady, do značné míry, trošku straší tím, že přijde emisní povolenka po roce 30 na spalování odpadů. To určitě možné je, ale chci zdůraznit jednu věc. My také stavíme, jako město Brno, respektive Teplárny Brno, štěpkový zdroj, dlouhodobě plánovaný, projednávaný, opravdu mnoho, mnoho let, nikdy jsme ho nezastavili, i když se to nevyplatilo, ekonomicky, protože cena plynu, třeba v letech 15, 16, 17, byla velmi nízká. Ale jenom chci upozornit, že i samozřejmě, pokud přijde emisní povolenka na, na velké zdroje spalovací, které se, pak budou spalovat odpad, tak je dost dobře možné, že také přijde emisní povolenka na velké zdroje, které budou spalovat štěpku. Tak jenom abysme si to nemalovali jednostranně, tak si musíme říct tu objektivitu jasně. Bc. Jakub Hruška: Já bych chtěl moc poděkovat za čas a energii, kterou věnujete projektu, který je pro město nadějí na ekologický, levný a správný směr, jak nakládat s odpadem a energií v našem městě. Chci poděkovat taky Vám všem, kteří nepodpoříte řešení, které zdraží teplo Brňanům. Je to totiž zjevný fakt, který se sice Teplárny ve své odpovědi snaží krýt, vzít na sebe, což je od nich milé, ale není jisté, že si budou moci dovolit vždycky. Ano, bilance ceny tepla vychází, ale důvodem je, že Teplárny zaplatí 109.000.000 ze svého, aby zdražení zamezily. Chci taky poděkovat Vám všem, kteří podporujete kotel, protože je pro město přínosem. Je totiž řešením končící životnosti kotlů stávajících a logickým způsobem, jak má město Brno řešit odpadové hospodářství, což dokazuje i to, že to tento projekt nejenže přežil, ale byl podporován několika vedeními brněnské radnice. Chtěl bych také poděkovat všem, kteří nevystaví město nákladům spojený s nerealizací, která může být až v řádech miliard. Máme tu mnoho informací a já bych rád poukázal na jednu, velmi zásadní. Představenstvo společnosti již jednou rozhodlo pro výstavbu kotle. Pokud se ovšem, kolegové a kolegyně, rozhodne zastupitelstvo pro jeho zrušení, vystavíme město velkému nebezpečí. Újma, která je odhadována až v řádech miliard, je něco, co se případným usnesením město zavazuje uhradit. Tedy spíše mělo by, protože pokud toto vyčíslení a pojmenování újmy neproběhne, nebude tento pokyn skutečným pokenem, nebude platný. Chtěl bych říct, že kotel je správná a ekologická varianta pro město Brno. Je to projekt, ke kterému se dlouhodobě přistupuje, po mém soudu, s chirurgickou opatrností za využití mnoha a mnoha analýz. Zásadním potvrzením, že se jedná o ekologické řešení, jak má město v odpadovém hospodářství, ale taky v energetickém hospodářství postupovat, je, po mém soudu, i fakt, že jsme na tento projekt získali zásadní dotaci z Ministerstva životního prostředí, v obrovské míře, téměř 3.000.000.000 Kč. Po mém soudu je tento projekt pro město správným řešení. A chtěl bych Vás, vážené kolegyně a vážení kolegové, požádat, abyste město nevystavovali zdražování tepla, abyste město nenutili vrátit 2.800.000.000 dotace, ale abyste udělali to, co je pro město správné, tedy podpořili ekologickou, levnou variantu, jak zajistit odpadové hospodářství ve městě Brně, tedy výstavbu 3. kotle. Ing. Karin Podivinská, náměstkyně primátorky: Já jsem teď pozorně poslouchala projev pana kolegy Hrušky, a proto bych se chtěla zeptat. Já jsem četla zápis z představenstva SAKA, kde se o kotli hlasovalo, a mě jenom předst, překvapilo mě to, že Vy jste pro ten kotel nehlasoval. A v zápise bylo uvedeno, že sice s kotlem souhlasíte, ale hlasovat pro něj nebudete. Tak možná bych byla ráda, kdybychom dostali nějaké vysvětlení. Bc. Jakub Hruška: Já jsem k takovémuto rozhodnutí přišel tak, že jsem chtěl, aby byla Rada města Brna, potažmo město Brno, zastupitelé města Brna informováni, plně informováni o tom, jakým způsobem se pokračuje. A protože Rada města Brna nebyla ochotna projednat materiály, které představenstvo opakovaně předkládalo do Rady města Brna, tak jsem považ, považoval za správné v tomto hlasování vyjádřit svůj názor, to znamená podpořit to, výstavbu kotle, ale nikoli hlasovat. 10 JUDr. Robert Kerndl, náměstek primátorky: Já jsem sice se, svým kolegům slíbil, že všechny argumenty pro a proti kotli už zazněly, takže už jako, asi není potřeba jako nic dál k tomu říkat, ale, jenom, prosím pěkně, pane starosto, asi byste se měl domluvit na nějaké argumentaci s panem ministrem, protože ten neříká, tak přenášíme teda tu odpovědnost, respektive máme tady odborníky v těch jednotlivých akciových společnostech, tak nechť to rozhodují tam. To znamená, tam jste tu osobní odpovědnost jaksi vyřešil tím, že jste pro to nehlasoval? A zároveň říkáte, že to teda má rozhodnout, teda ta rada, tím pádem to zastupitelstvo. Dává to, za mě, poměrně velkou logiku. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: A já to možná jenom lehce doplním. Pokud by se představenstvo společnosti SAKO opakovaně neobracelo na Radu města Brna s žádostí o dílčí usnesení, tak si myslím, že bychom tady neseděli. Tak. Někdo další do diskuse? Pan zastupitel Leder. Mgr. Filip Leder: Já bych chtěl jednu věc, abych tady ani nevystupoval, pokud bych nedostal jednu odpověď, a to zásadní, kterou jsem položil při prezentaci té komplexní analýzy. Ta zásadní otázka, podle mého názoru, zní tak, co bude Brno dělat po roce 2030, když skončí skládkování? A jak jsme se před chvilkou dozvěděli, na území Jihomoravského kraje se doposud skládkuje 200 000 t odpadu, který bude potřeba nějakým způsobem po tom roce 2030 likvidovat, a jiná varianta, než ho spalovat, nebude. Pokud nenavýšíme kapacitu SAKA, tak samozřejmě dojde k tomu, že nebudeme schopni likvidovat odpad, teda Jihomoravského kraje určitě, ale samozřejmě otázka je, zda budeme schopni likvidovat odpad putující z Brna? A to z jednoho, prostého důvodu. Já jsem položil otázku při, při té prezentaci té komplexní analýzy, zda bude moct SAKO Brno, s ohledem na to, že ty 2 kotle, které tam už nyní jsou, byly vybudovány, z velké části, z veřejných zdrojů, tak zda SAKO Brno bude moct upřednostňovat odpad pocházející z města Brna na úkor těch ostatních obcí, a to nejenom samozřejmě z Jihomoravského kraje? A samozřejmě jedna otázka, která tady ještě taky nezazněla, nebo je to taky k diskusi, že do toho SAKA sváží odpad z města Brna nejenom samotné SAKO, ale spousta jiných svozových společností. A netýká se to samozřejmě jenom toho živnostenského odpadu, ale týká se to i toho našeho odpadu, konkrétně třeba z těch odpadkových košů, které máme, které máme v parcích, které máme na ulicích. To samozřejmě z velké části nesváží SAKO a sváží to jiné společnosti. Tak bych se rád dotázal, zda budeme moci, po tom roce 2030, kdy bude pravděpodobně velký přetlak poptávky po spalování v té spalovně, které provozuje SAKO, zda budeme moct upřednostnit ten náš odpad na úkor těch ostatních obcí, anebo zda budeme muset vlastně ty dodávky do toho spalovacího procesu krátit, poměrně, pro všechny ty obce, které o ten, o spalování toho odpadu v té naší spalovně projeví zájem? JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Reakce, pan náměstek Kerndl. JUDr. Robert Kerndl, náměstek primátorky: Ve městě Brně, pokud se nepletu, vzniká nějaké množství odpadů, které se energeticky zhodnotí tím, že se dá do kotle, spálí se. Pak vzniká nějaké množství odpadu, které se prostě nedá do toho kotle dát, a to musíme skládkovat. To tak bude, jenom pro Vaši informaci, je to asi 20 000 t. Ale to tady se řeší delší dobu, s tím odpadem se prostě nic dalšího udělat nedá, než se musí skládkovat, anebo musíme přemýšlet o tom, jakým způsobem ho potom využijeme. Takže to je 20 000 tun. Na území města Brna není žádná skládka. Ve stanovách naší akciové společnosti není nic o tom, že máme řešit odpad, který vzniká mimo rámec Brna a jeho nejbližšího okolí. A já jsem to tady říkal minule, pokud dnes neprojde K1, OHB II, tak je naprosto jasné a logické, že krom jiného budeme muset vstoupit do jednání s krajem. A to, co Filip Leder tady říkal minule, že na to ten kraj dával ty nemalé peníze, to není pravda, to jsme si vyjasnili, nedali na to vůbec nic. A my přece neříkáme, že nebudeme řešit do budoucna, co s odpadem. Já jenom říkám, že toto je poslední šance tento projekt zastavit a dívat se na odpad úplně jinou optikou. Pro mě je naprosto fatální, když zjišťuji, že paní Drápalová, ze Strany zelených, prostě prosazuje pálení odpadků a tvrdí, že, že musíme být solidární vůči ostatním krajům. Prosím Vás, kde jste na tom byli? Máte nějaké stanovy? Máte nějaký zákon o obcích? Skládali jste tady všichni slib, že všechno budete dělat ve prospěch občanů města Brna. A ne ve prospěch Vysočiny, nebo jiných krajů. To je, to je úplně postavený na hlavu prostě, jo? A k tomu, co říká kolega Leder. Ano, máš pravdu, je to tak, ale to nevyřešíme tím, že tady postavíme K1, tadytendlencten problém. To bysme jich tady museli, těch K1, postavit dalších 11 100 000, abysme byli schopni spálit veškerý odpad, který nám sem někdo přiveze. Samozřejmě, a jsme si toho vědomi, budeme to muset řešit, ale nevyřešíme to tím, že postavíme K1. Mgr. Marek Lahoda: Já v tuto chvíli asi jenom krátce zareaguju na to, že na území města Brna není žádná skládka, protože rád bych to upřesnil, není žádná otevřená skládka. Dle Ministerstva životního prostředí se na území Brna nachází 2 nebezpečné skládky, a to v Tuřanech a v Černovicích, které už jsou, samozřejmě, v tuto chvíli neaktivní. Dle informací z médií město situaci monitoruje a tvrdí, že skládky pro obyvatele nebezpečné nejsou, a jejich sanaci ale proto neplánuje. Ale podle odborníků hrozí kontaminace podzemních vod. A na tyto bývalé skládky bude postupem času třeba vynaložit nemalé náklady, abychom zajistili jejich bezpečnost. Současný, v současné době je v Evropě nový trend, který se zaměřuje spíše na otevírání těchto starých ekologických zátěží a využívání odpadu z těchto skládek. Je tam totiž uloženo spousta materiálů, které jde znovu využít, ať už materiálově, nebo energeticky. Což je, například v čase energetické krize, opravdu cenný zdroj surovin. 3. kotel by proto v budoucnu mohl pomoci i s tímto problémem a mohli bychom se, jako Brňané, stát průkopníky ve využívání materiálů ze starých nebezpečných skládek a zároveň tak zabránit nějakým ekologickým rizikům. Jenom podotknu, že na jihovýchodě Brna máme v těchto starých ekologických zátěžích pohřbených zhruba 50 000 000 t odpadu. Ing. Jana Drápalová: Ano, jsem ze Strany zelených a o odpadovém hospodářství vím poměrně hodně. Byla jsem i u legislativního procesu vyjednávání z různých, různých fází zákona o odpadech. A byla jsem svědkem toho, jak provozovatelé skládek v České republice intenzivně lobbovali proti, jak ZEVO, tak proti dalším legislativním opatřením, která měly umožnit, aby obce se svými odpady mohly nakládat v souladu s principy cirkulární ekonomiky. Protože prostě po roce 89 tady relativně hodně skládek vzniklo, byly to tedy na rozdíl od té předchozí doby naštěstí většinou skládky zabezpečené, protože ty, tak jak už tady přede mnou to velice odborně vysvětlil pan Lahoda, ze skládky neuchází pouze skleníkové plyny, ale zároveň je tam velké riziko i pro spodní vody. Tak se, také jsem byla u toho, kdy se snažilo Ministerstvo životního prostředí prosadit například změnu zákona o obalech, aby materiály používané na obaly byly více materiálově využity, protože v současné době je, i z těch plastů možno materiálově využívat, to znamená přepracovat k nějakému jiné využití, jenom relativně malá část. Byla jsem u toho, kdy v České republice vznikaly společnosti, jako například paní Girstlová, která velice podporovala zelenou ekonomiku, v Hrušovanech měla zařízení na přepracování tetrapakových krabic od džusů a tak, od mlíka, na stavební materiály. A tadytohleto všecko byly snahy opravdu udělat pro odpadové hospodářství něco, co by snížilo to množství toho odpadu, který je potřeba energeticky, teda, jak říkal pan Kerndl, spálit. Já tomu říkám energetické využívání, je to v zákoně přesně takle pojmenováno. To, že lidově říkáme spalovně spalovna, to je jedna věc. Druhá věc je, že je to v této chvíli moderní zařízení na energetické využití odpadu, přesně v souladu s integrovaným povolením, se zákonem. O tom, jaké dopady má na ovzduší, to tady říkal i pan Lahoda. A všechny ty ostatní souvislosti, jako je to, co se dělá s tím výmětem z čištění, nebo s tím popílkem z čištění spalin, to, že je škvára potenciálně velice vhodná na materiálové využití, a jenom proto, že pořád se v české legislativě nedaří to, co už má spousta států, jako je Belgie, Holandsko a podobně, ve své legislativě zakotveno, že se z té škváry dělají stavební materiály, poměrně jednoduchou úpravou. Protože ona je naprosto inertní, ta škvára, takže je jí možno docela dobře využívat jako stavební materiál. No, tak mě v této chvíli nenaplňuje tím optimismem, že se teď něco rychle zlomí a najednou to všechno, co jsme v minulosti mohli udělat, a neudělali, se stane, a najednou se toho odpadu budeme zbavovat mnohem ekologičtější cestou. O tom mechanicko-biologickém, o té mechanicko-biologické úpravě, to už jsem tady hovořila. A mnohokrát v minulosti jsme to porovnávali, jestli to má, nebo nemá větší dopady na životní prostředí než energetické využívání, a vždycky jednoznačně, jasně vyšlo energetické využívání jako lepší. Takže to, že teď se tady, jsem tady označována, jak může, jak Vy, jako zelená, můžete, tak s tím se setkávám poměrně často. Setkávám se s tím třeba, když musíme v Novém Lískovci pokácet nějaký strom, protože sice vypadá hezky, na první pohled, většinou jsou to velké stromy, ale odborníci nám řeknou, že má vyhnilý kmen nebo uhnilé kořeny a že hrozí, že spadne na lidi na chodníku. Setkávám se s tím v případech i jako jiných, ale nebudu tady teď tím zdržovat. Takže mě to, jaksi, už jsem si na to zvykla, prostě. Ale protože vím, že nejsem fundamentalistka, nejsem zelená fundamentalistka, jsem člověk, který se dlouhodobě těm věcem věnuje, po odborné stránce. A prostě vždycky, každá lidská činnost má nějaké emise, každá lidská činnost má nějaké dopady a my jsme povinni poměřovat, která má ty nejmenší. A já jsem v této chvíli stoprocentně přesvědčená, že energetické využívání odpadu je, v současné době, ta nejlepší možnost, jak 12 s odpadem, směsným komunálním odpadem, samozřejmě, že vůbec nepodporuji to, aby se spalovalo něco, co lze materiálově využít. Udělejme pro to všechno, aby se všechno využitelné z toho našeho komunálního odpadu v Brně, ale i v Jihomoravském kraji a jinde, využilo. Ale když se potom seznámíte s tou realitou, a podíváte se, kolik i z té dotřiďovací linky je nepoužitelných věcí, no, tak nevidím tu cestu, jak by se to dalo rychle zlomit. A věřte tomu, že po tom roce 2030, a není to za dlouho, je to za chviličku, budeme jako opravdu čelit vážnému problému, že nebudeme vědět, co s tím odpadem. A co bude nejjednodušší? Prolobbovat znovu oddálení toho zákazu skládkování. To bude jediný výsledek toho, že nebudeme hledat rozumné cesty, jako je třeba energetické využívání odpadu. Zastavení projektu K1 v té fázi, ve které je, považuji za jedno z nejhorších rozhodnutí Zastupitelstva města Brna v historii. A to mi věřte, že tady s jedním, mimo 1 volební období, od roku 18 do roku 22, jsem tady seděla, skoro od začátku existence zastupitelstva po revoluci. Od roku 94, tuším. Takže už se, už si hodně věcí pamatuju. A dokonce si pamatuju i to tajné hlasování o Jaltě. A je to pro mě, každé takové, každý takový krok, který teď zastupitelstvo dělá, tak je pro mě velkým ponaučením. A ani jsem si, upřímně řečeno, nemyslela, že se dožiju něčeho takového, jako se tady probírá dnes. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Já jenom organizačně. V jednacím řádu máme, pro běžné zastupitelstvo, že v 10:30 je přestávka. Vzhledem k tomu, že jsme začínali v 9 hod., vzhledem k tomu, že máme na projednání jenom tento bod, tak bych navrhovala, že pojedeme bez přestávky teď, a uvidíme. Samozřejmě, pokud bychom dospěli k nějakému pozdějšímu času, tak nějaká přestávka by pravděpodobně, asi na oběd, byla. Pan zastupitel Leder. Mgr. Filip Leder: Já velmi děkuji panu náměstku Kerndlovi za jeho odpověď, ale myslím si, že mně neodpověděl úplně přesně. Já bych se chtěl skutečně zeptat na to, zda teda můžeme upřednostnit v té spalovně, nebo SAKO Brno, zda může upřednostnit v té spalovně ten náš odpad z Brna oproti ostatním původcům odpadu, tedy ostatním obcím, případně dalším subjektům, kterými jsou původci odpadu? JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: No, já to nechám asi jako obecně, jestli je jako v sále někdo, kdo by chtěl tadynaten dotaz odpovědět? Pan zastupitel Leder využívá svých právních znalostí. Jo, pan Procházka tam je. Mgr. Miloš Procházka, advokát: Děkuji za možnost vystoupit v této diskusi také. Pokud jsem dobře zněl, rozuměl otázce, tak zněla tak, zda může spalovna odmítnout někoho, kdo přiváží odpad ke spálení. Můžu ji zopakovat? Mgr. Filip Leder: Já v krátkosti. Už su zaplej. Když bude vyšší poptávka po spalování, než bude kapacita spalovny, tedy zda může za této situace spalovna, nebo SAKO Brno upřednostnit město Brno oprosti, oproti ostatním původcům odpadu? Mgr. Miloš Procházka, advokát: Já se nechci pouštět do polemiky právní, protože si myslím, že je spíše ekonomická. Domnívám se, že pokud na trhu existuje převis poptávky nad nabídkou, bude to mít vliv na cenu. A domnívám se, že spalovna přijímá odpad podle toho, s kým má uzavřenu smlouvu. Rozhodně, pokud by vzrostly, v důsledku menších kapacit spalovacích, či jiných zařízení na nakládání či likvidaci odpadu, pokud by vzrostla poptávka po brněnské spalovně, logicky to musí mít vliv na růst ceny. To znamená, domnívám se, že SAKU někdo nebrání upřednostnit vlastní občany, nicméně za cenu, kterou nebude poškozena společnost. Takže, z právního pohledu tam vidím spíš péči řádného hospodáře, SAKA, ve vztahu k tomu, za kolik spaluje, nežli právní povinnost přebírat odpad k tomu, aby energeticky využilo. Tam, si myslím, že se to právně míjí, ale rozhodně to bude mít vliv na cenu. Zřejmě. Logicky. Ale přiznám se, že Samuelsona jsem už nečetl 25 let. Takže jsou to jenom střípky ekonomického vzdělání. Ale právně, si myslím, že se to projevuje spíše v péči řádného hospodáře, statutárního orgánu SAKA, který by skutečně měl konat za nejvyšší cenu za svou službu. 13 Mgr. Marek Lahoda: Já to zase stočím asi trochu jinam, tu diskusi, pak, případně pak předám, nebo můžu předat slovo panu Lederovi, pokud bych chtěl rovnou reagovat, ale. Dneska, dneska vyšel na rozhlase článek, v 8 ráno, který jste pravděpodobně neměli šanci si eště přečíst, proto bych tady z něj rád ocitoval některé pasáže. Název článku je: Kraje proti Brnu - když nerozšíříte spalovnu, nemáme kam vozit odpad. Ono to s tím vlastně souvisí, ale to už tady vlastně zmiňovala i paní Drápalová, už to tady zaznělo. Já bych tam spíš rád ocitoval tadytu závěrečnou část s nadpisem: Experti z Akademie věd: spalovna není strašák. Český rozhlas požádal o komentář několik expertů, kteří se věnují emisím nebo energetice. Odpověděli 2 odborníci z Akademie věd. Odpovídali na dotaz, do jaké míry jsou spalovny v Česku neekologické. V dnešní době se jed, citace: „V dnešní době se jedná o zařízení, která nemají prakticky dopady na životní prostředí. Jedná se o zařízení s jedněmi z nejpřísnějších emisních limitů. Historicky byla tato zařízení spojována zejména s emisemi dioxinů, pro které již po dekády platí velmi přísný emisní limit. Spalovny se v současné době na emisích dioxinů podílí jen velmi zanedbatelnou měrou, jak dokazují výsledky emisních bilancí. Například lokální topeniště mají významně větší dopad,“ popsal ředitel Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky Michal Šyc. Pan Vojtíšek, který působí jako profesor na několika českých univerzitách a zabývá se dopady dopravy a dalších technologií na lidské zdraví na Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, k tomu říká: „Provoz městské spalovny může v konečném důsledku paradoxně produkovat méně zdravotně rizikových látek, sečteno v celém souhrnu, než spalování daleko menšího množství odpadu, například v lokálních topeništích, nebo při některém nechtěném požáru na klasické skládce, nebo spalováním odpadu na volném prostranství, jako je pálení listí.“ Článek dále uvádí, že požáry skládek můžou být horší než řízené spalování odpadu v technologicky vyspělých kotlích, to je asi celkem jasné. Při tech neřízených požárech vzniká velká, velké množství dioxinů. Tak. Co je tady eště zásadní, o tom už jsme taky mluvili. „Při 1 tuně spáleného odpadu se uvolní asi tuna CO2. Pokud dojde k zániku skládek, tak s jistotou dojde k násobnému poklesu emisí skleníkových plynů ve spojitosti se směsným komunálním odpadem. Během skládkování se v důsledku rozkladu olga, organického materiálu uvolňuje metan i CO 2. Metan je více jak 80x silnější skleníkový plyn než CO 2 samotné v 20letém horizontu,“ pokračuje pan Šyc. Tak. Ve spalovně se ten odpad použije aspoň k výrobě tepla a energie a navíc ještě se ušetří ty emise skleníkových plynů. Ano, možná teda na území města se ty emise mírně navýší, ale jako celek, a opravdu z klimatické, z hlediska celého klimatu nám jde o tu celkovou bilanci, ne o tom, kde se to vypustí. Tak z hlediska celého klimatu dojde k úspoře těch skleníkových plynů. A to jsme si tady říkali, nebo přednášeli nám to tady i pánové, kolegové ze SAKA, projektoví manažeři toho projektu, kteří nám doložili, že podle toho, jak se to počítá, tak ty metodiky se také zabývají těmi celkovými úsporami, a ne tím, kde se to vypustí. Takže pokud se to pak, bude se posuzovat ty dotace, tak v tomto ohledu je to v pořádku. Podle pana Vojtíška nemusí mít lidé obavy z toho, že by rozšíření brněnské spalovny mělo vliv na jejich zdraví. Laici by se neměli bát zdravotně rizikových látek. Nejvíce budou obtěžováni, maximálně, související dopravou. Ale to už jsme si tady také řekli, že pokud dojde k překladu na tu železniční vlečku, což jsme se opět v pondělí dozvěděli, že to není problém, aby tady vlečka byla dobudována, respektive ta vykládka z ní, tak vlastně dojde k snížení té dopravní zátěže. Tak. Toť asi vše tadyktomu článku. A eště bych rád zareagoval na ten článek, který nám posílal pan Kerndl od Arniky. A mě to jako tak hřeje u srdce, že pan náměstek za ODS tu argumentuje články a studiemi, nebo prostě názory lidí z ekologického hnutí, kteří, které jindy tato strana považuje za ekoteroristy, ale když se to hodí, tak prostě ten argument jim přijde vhod. Tak bych tady rád eště naproti tomu, co říká Arnika, ocitoval z studie Hnutí DUHA. A teď to jako velmi zkrátím, protože ta studie je dlouhá, ale zabývá se, ve zkratce, energetickým využíváním odpadu a tím, kolik kapacit spaloven v České republice potřebujeme. A dochází k závěrům, že zvýšit kapacitu spalovny s energetickým využitím v Brně je možné doporučit. Tolik asi ve zkratce k tomu, co říká tadytato studie. Další kapacity, abych to okomentoval, nebo taky to, toť, pomocí čeho oni k tomu dochází, je to, že vybudovat jiné kapacity jinde v republice, na zelené louce, je jednak větší zátěž pro životní prostředí, a jednak mnohem nepravděpodob, je to velmi nepravděpodobné, protože se proti tomu místní budou zpravidla, zpravidla se proti tomu brání. Takže vytvořit ten 1 kotel tady ve spalovně, která už tam na něj má připravené místo, je opravdu, i z hlediska Hnutí DUHA, ideální cesta. Tak tolik za mě v tuto chvíli. Mgr. Filip Leder: Já znovu opakuju, já bych tu otázku tady dneska nekladl, pokud by na ni bylo odpovězeno v okamžiku, kdy jsem ji položil, tu, když, při té prezentaci, prezentaci té komplexní analýzy. A já teda pořád tu odpověď jsem nedostal. Já samozřejmě základní ekonomické vzdělání, stejně jako kolega Procházka, mám, a samozřejmě, že vím, že pokud je disbalance mezi nabídkou 14 a poptávkou, tak se to řeší cenou. To je mi samozřejmě jasné. To samozřejmě se dochází k tomu i v případě SAKA, kdy ten základ toho spalného začíná na 850 Kč, a dneska je 1.400, a je to samozřejmě v důsledku toho, že rostou skládkovací poplatky, který jsou přímým konkurentem likvidace SKO. Proto taky samozřejmě ty hospodářské výsledky SAKA rostou tím způsobem, jak jim rostou. Je potřeba si taky říct, že město Brno těch 1.400 Kč neplatí, ale platí pořád od těch 850, těch základních, což představuje, pokud si to dobře pamatuju, kolem 36.500.000 Kč ročně, které má město jako výhodu oproti všem ostatním. Nicméně, já pořád nemám tu odpověď na otázku, zda v okamžiku, kdy ty 2 kotle, které tam dneska jsou, byly financovány z veřejných zdrojů, neříkám, že celé, ale určitě z velké části, zda bude možné, po roce 2030, kdy se předpokládá, že se 200 000 t odpadu, které se dneska ukládají na skládky, nebudou moci skládkovat, tak zda město Brno bude upřednostněno při materi, při energetickém využívání odpadu SAKO Brno, zda to bude možné, upřednostnit odpad z města Brna oproti všem ostatním původcům odpadu, kteří projeví o spalování v našem SAKO Brno zájem? Na to se tady ptám. Nebo zda bude nutné krátit, poměrově, podle té poptávky ty dodávky do toho SAKA? A ptám se na to proto, protože bych rád věděl, zda budeme mít po roce 2030 zajištěno likvidaci našeho směsného komunálního odpadu z města Brna? Protože se tady bavíme o tom zájmu toho města Brna a jeho občanů, který my tady hájíme, tak se právě na tohle ptám. A pořád tu odpověď jsem nedostal. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Tak. K odpovědi se hrdě hlásí pan radní Kratochvíl. Ing. Petr Kratochvíl, člen Rady města Brna: Já jsem se původně nechtěl do takové odborné, sofistikované diskuse dneska hlásit. Ale přiznám se, mě trošku zaskočil kolega, kolega Lahoda, jeho takový nálepkováním lidí, že ten, kdo je ODS, tak je v podstatě ničitel planety a není ekologicky smýšlející člověk. Mě to úplně upřímně, na rovinu, urazilo, jo? A to nejsem urážlivý člověk. Ale já si myslím, že neznám ve svém okolí mnoho lidí, kteří by v dnešní době nesmýšleli takřka podobně, nebo stejně, jako, Marku, Ty a všichni ostatní. To znamená, chceme zdravý dýchat, chceme zdravě žít, chceme recyklovat, chceme z těchto produ, věcí vyrábět nějaké další produkty. Takže poprosím, mě se to skutečně dotklo, protože moje filozofie světa je podobná. To je na úvod. Co se týče dotazů pana kolegy Ledera, tak já jsem nechtěl odpovídat, protože skutečně si nemyslím, že jsem ten kompetentní k tomu, ale, Filipe, jestli jsme si zřídili, jako město Brno, SAKO, jako společnost, která by měla právě plnit, a řekl to pan prim, pan, pan ministr, plnit tu službu, že bude spalovat odpad Brňanů a obyvatel města Brna, tak to je odpověď na tu Tvoji otázku. Ano, primárně se musí postarat o odpad, který produkují Brňané. To je celé. A já teda, když už teďka mluvím, se omlouvám, tak já to chci trošku odlehčit, jestli dovolíte, protože já už se v tom CO2 a GW a MW a všech těch jakoby ukazatelů ztrácím. Já vidím, že Vy ne, že jste úplně happy, všichni, a že asi jste šťastní, že můžete dostávat další, nové dotazy a informace, protože se v nich stoprocentně neztrácíte jako já. Ale já jsem Vám chtěl jakoby dat takovej příspěvek ze života. Úplně běžnýho člověka. Já jsem před asi 3 týdny musel, nebo šel, musel, šel navštívit svého kamaráda do Švédska, na otočku, na několik hodin, z nějakýho titulu. V podstatě, když pominu to, že jsem vlastně na nějakou delší vzdálenost musel si vzít taxika, a po cestě mně taxikář říká, v polovině cesty, někde mezi lesami a loukami a jezerami, mně říká, já se omlouvám, já tam s Vama nedojedu. A já říkám, proč tam nedojedete? On říká, protože vidím, že moje baterie v autě není schopna zvládnout cestu tam a zpět. Taklenc mě vyděsil, že jsem byl někde, v přírodě, říkám, prosím Vás, jak se tam dostanu? Tak začal pátrat, až našel, po několika telefonech, nějakého dalšího taxikáře, který teda asi neměl na to elektrické auto a chudák eště jezdil na spalovací, nebo se spalovacím motorem, tak ho naštěstí našel, přijel a vodvezl mě tam, kam jsem potřeboval. Přeskočím. Přijel jsem tam, měl jsem žízeň, dal jsem si nějakou vodu a pivo, tak jsem to všechno vypil a zmačkal jsem ty plastový obaly a tu plechovku od piva. Chtěl jsem mu dat do nějaké té mísy, vytříděnýho odpadu, u kolegy, nebo u kamaráda, a von měl, na mě koukal a říkal, prosím Tě, co to děláš? To, to takle my neděláme tady. A já, a začali jsme diskutovat, co tedy dělají. Takže von tu plechovku vzal, začal ju rovnat, tu, tu plastovou láhev začal také rovnat, jo, a říká mně, my všechno odevzdáváme zpátky do automatů, anebo odevzdáváme zpátky všechno do obchodů. Ta plastová láhev je zálohovaná 2 SEK, v překladu 4 Kč, ta plechovka, ta malá, tak ta je zálohovaná 1 SEK. A my, díky tomu, nemusíme mít tak velké popelnice, jezdí k nám méně často, jezdí k nám elektrickým kuka autem, jak se to jmenuje ve Švédsku, nevím, pardon, jo? A v podstatě mi vlastně řekl bez všech těchhletěch našich legislativních ukazatelů a plánů a norem a zákonů to, jakým způsobem ten trend v zemi, teď prosím Vás, pro nás starší, jo, si pamatujem tu vědomostní soutěž, kde, o té zemi, kde zítra znamenalo už včera, nebo již včera, jo, tak, tak tam jsem se dozvěděl, jak to skutečně asi v budoucnu bude. A nemusely se k tomu vést 15 mnohahodinové diskuse o nějaký filozofii. Prostě třídí odpad a ten odpad skutečně používají sami k jinému účelu. A to je odpověď i na to, jestli skutečně v budoucnu bude dostatečné množství odpadů, jestli skutečně ten způsob, jak je dneska nadimenzována ta celá soustava vlastně spalová, spalování, je ta správná. To je prostě příklad ze života. Já jsem Vás nechtěl vůbec otravovat, jo, mými nesmyslnými cestami po Evropě, na to máme specialistu hlásícího se na bodě č. 3) a ten Vám určitě řadu svých zkušeností předá. A to je asi všechno, co jsem Vám chtěl jako sdělit, v tuhle chvíli. Mgr. Marek Lahoda: Já, já děkuji za to odlehčení panu, panu radnímu Kratochvílovi. Pokud, já, já teď nevím, jaks, jaks to přesně říkal, Petře, ale rozhodně jsem to tak nemyslel. Jestlis to tak pochopil, tak se omlouvám, to rozhodně nebylo myšleno jako nějaká osobní, osobní útok, ať už na Tebe, na pana náměstka Kerndla, nebo na jiné členy ODS. Já jsem jenom chtěl ocitovat ty konkrétní čísla a, a říkal jsem, že jsem rád, že i, i Vaše strana, která leží, řekněme, více napravo a je konzervativnější než naše středová, Pirátská strana, tak že už se hlásí k ekologii. To mě opravdu hřeje u srdce a jsem za to rád, samozřejmě. Nemyslím to nějak špatně. Teď k té cirkulární ekonomice. Já jsem byl taky na výletě, na Slovensko, před 2 týdny, nebudu ten příběh popisovat tak barvitě, protože to neumím takto krásně přednést. A jenom shrnu, že i na Slovensku už třídí, nebo zálohují jak plastové láhve, tak, tak hliníkové obaly. A očividně to, očividně to jde. Vím, že se takový návrh chystá i u nás, a velmi se na něj těším, protože si myslím, že je to ideální cesta. A i cirkulární ekonomiku považuji za ideální cestu, aby se maximum z toho odpadu znovu použilo. Protože to není odpad, ale materiál. Bohužel, ale dosud k tomuto neexistuje u nás legislativní rámec. Nejsou tady ty zákony, které by nám to umožňovaly. A jejich příprava eště bude nějaký čas trvat. A, a bohužel se ukazuje, že ani ty technologie nám nezajistí stoprocentní využití všech těch materiálů. Stále tam nějaká část z toho odpadu, z těch materiálů zbyde a bude je potřeba ji energeticky využít. I u toho, dnes již předtříděného, materiálu v těch, z těch žlutých a modrých popelnic na té dotřiďovací lince, stále spousta materiálu následně jde do kotle. Včera večer tady, vedle, v Moravské galerii byla prezentace strategického odboru - Kam kráčíš, Brno?, kde se mimo jiné hovořilo o odpadech, a já jsem se tam na to zástupce SAKA ptal, kolik % z toho odpadu se musí nadále spálit, z toho vytříděného odpadu? A ta čísla si dobře pamatuji, že to bylo včera, z těch popelnic pořád 20 % odpadu tam ani nepatří. Protože tem lidé hází věci, které tam vůbec nepatří, do těch popelnic. A to prostě jde všecko na spálení. A z toho, co tam patří, tak dalších 40 % prostě není možné znovu použít. A, a to je všechno odpad, který potom prostě, holt, nejlepší co s ním udělat můžeme, je prostě ho energeticky využít. Protože jinak ho prostě musíme odvézt na skládku, což se asi tady všichni shodneme, že dobré není. A říká nám to i Evropská komise, že, nebo Evropa, Evropská unie, že to 2030 prostě ukončíme, tadytodle skládkování. A já, osobně, budu všema 10, všema 20 pro, abychom tady, v Brně, vybudovali i třídicí lin, linky na směsný komunální odpad. A abychom třídili maximum odpadu i z těch černých popelnic, kam se háže úplně všechno, a lidé tam odkládají kusy oblečení a elektrická zařízení, která by měli odnést do sběrného dvora, aby se mohly rozložit a znovu ty materiály z nich vytřídit, tak to lidi prostě odkládají u popelnic. Že jsou líní udělat prostě pár kroků. Ale i tadyty třídicí linky na směsný komunální odpad nedosahují stoprocentní úspěšnosti. Ta jejich, ta jejich úspěšnost, ta jejich účinnost je prostě malá. A i z nich velká část toho odpadu, prostě, nejlepší možnost, co s ním udělat, je, i energeticky využít. Takže pokud se tady bavíme o tom, že nám 2030 bude ukončeno skládkování, a 35 nám tady chcípnou ty 2 kotle, které tady dnes máme, tak opravdu jediná možnost, jak zabránit nějakým problémům s nakládáním s odpadem v Brně, je tady vybudovat, v tuto chvíli, na ten mezičas, než se připraví legislativní rámec a než se lidi naučí prostě zacházet s tím odpadem, ten 3. kotel. Takže proto my, ačkoliv podporujeme cirkulární ekonomiku, samozřejmě, to je nějaký vzdálený cíl, a ten mezikrok je, v tuto chvíli, vybudovat ten 3. kotel. A chtěl bych k tomuto podbít, pobídnout i ostatní zastupitele, aby nečinili kroky, které tomuto zabrání a vystaví, jak město Brno, tak jeho občany, riziku, problémům s nakládání s odpadem. Ing. Jana Drápalová: Samozřejmě, že zálohování obalů je nejlepší cesta, jak více lidí přimět k tomu, aby ten obal, za který můžou dostat zpátky nějaké peníze, ať už je to skleněná láhev, nebo je to plechovka, hliníková, nebo žel, kovová, nebo je to třeba i plas, PET láhev, vrátili tam, kam to patří. A ne do toho černého kontejneru, z nějakých důvodů, podobných třeba, jako tady mluvil pan Lahoda, že jsou lidé líní to udělat, ale také dost často z toho důvodu, že to nemají kam odložit, protože ty žluté a modré kontejnery jsou dost často přeplněné. A lidé, buď to nahážou kolem nich, anebo to prostě, pokrčí rameny, a hodí do té černé, protože jim je to blbý hodit na zem. Tak tadyvtomhletom systému 16 samozřejmě máme ještě rezervy a chtěla bych říct, že neziskové organizace v minulosti mnohokrát navrhovaly, aby se minimálně PET lahve, a plus některé materiálově využitelné, nebo znovu, opakovatelně využitelné obaly, zálohovaly. A dodnes vlastně tuto zálohování, které už mají okolní země, Chorvatsko, všechny, všechny státy severské a spousta evropských zemí, má Česká republika v tom obrovský dluh. A my budeme hrozně rádi, když se to stane. Problém ale je, že tyhlety, dost často jsou tyhlety materiály už jako tříděny teď, bylo by to pro obce velká úleva, protože by se sejmulo z obcí ten, ta povinnost třídit a nakládat i s těmito, s těmito složkami toho komunálního odpadu, protože to stojí docela dost peněz. A donedávna, asi si to všichni pamatujete, mediálně je to docela známá věc, se vytříděné PET lahve, které jsou vlastně z toho celého systému to nejcennější, vozily do Číny, kde se potom přepracovávaly, v Číně, protože ani u nás, v České republice, není dostatek zpracovatelských kapacit na to přepracování těch složek toho, keré z toho odpadu vytáhneme k materiálovému využití. Určitě bude Strana zelených a náš klub podporovat jakou, jakýkoliv projekt města na vybudování nějakých zpracovatelských kapacit na území města Brna, na podporu, protože to, to je, to je podpora, ta cirkulární ekonomika je o tom, že se ty věci nebudou vozit nikam moc daleko, budou se spíš třeba zpracovávat v místě toho vzniku. SAKO v minulosti myslelo na to, aby mělo ve svém areálu prostory i na takové nějaké zařízení. Ale je to vždycky všechno o té ekonomice a o tom, aby k tomu byla příslušná legislativa. A dokud tadytu legislativu nemáme, tak ani to SAKO nemůže vlastně tadytyhlety věci dělat, protože by nepostupo, pardon, nepostupovalo s péčí řádného hospodáře. Jenom k tomu, na co se ptal pan Leder. On se na to ptal velice správně. On totiž hovořil o tom, ve vztahu k veřejným penězům, které se dá, na ty 2 kotle, K2 a K3, využily. Tam byla obrovská dotace, 45.000.000 EUR z evropských, z Evropy, a byla tam, ne úplně malá dotace, 5.000.000 EUR ze Státního fondu životního prostředí. To jsme vlastně do Brna dostali z těch veřejných peněz. A protože víme všichni, a při projednávání například možnosti dávat slevu na šalinkartu pro Brňany jsme si absolvovali velice složité a zajímavé právní školení na téma diskriminace a nediskriminace. A to je otázka, která prostě by se měla také odpovědět. Protože je to naprosto závažná otázka, jestli je možné opravdu odmítnout ty obce, které budou chtít do Brna k energetickému využívání ten odpad dovést. A další, a ta je také naprosto závažná, že budeme muset, budeme čelit také tomu, že pokud bude představenstvo SAKA, s péčí řádného hospodáře, muset odmítat někoho, kdo mu za ten odpad na tom, na tom gate fee bude ochoten zaplatit víc peněz, no, tak se logicky obrátí taky na město Brno a bude chtít, aby to bylo společnosti kompenzováno tou cenou, kterou platí za spalné statutární město Brno. Takže tady se vracím úplně na začátek toho argumentu, kdy my jsme vlastně říkali – pozor, pozor, zastavení K1 zdraží Brňanům teplo a zdraží jim také nakládání s odpady. A toto, si myslím, že vůbec není v zájmu obyvatel města Brna. Pokud se tady několikrát točíme na tom, že vlastně bysme se měli dívat především na zájem občanů města Brna, tak v souvislosti s tím, že SAKO, jak už tady bylo řečeno kolegy, Markem Lahodou i dalšími, není žádným extrémně znečišťovate, extrémním znečišťovatelem na území města Brna, ale zlevňuje občanům Brna jak, jak nakládání s odpadem, tak energií. A tohleto, jednoznačně, v zájmu občanů města Brna je. Na závěr bych chtěla jenom říct, SAKO Brno udělalo v minulosti hodně pro to, aby občané uměli dobře třídit, aby dobře nakládali s odpadem. Má ENVIcentrum, kam chodí skoro všechny děti z Brna, ze školy, už tam někdy byly. V rámci dnů otevřených dveří probíhají, prochází tedy, pardon, probíhá pro veřejnost akce, kdy prochází spalovnou a celým areálem SAKA, včetně dotřiďovací linky, tisíce Brňanů a odcházejí většinou, docela bych řekla, až ohromeni tím, kolik teda odpadu vlastně se tam musí zpracovat. Kolik, podívají se na to, co teda v těch, z těch černých popelnic od nich pochází, a když potom vidí, jakým způsobem, profesionálně a odborně, ta společnost s těmi odpady nakládá, tak troufnu si říct, že většina z nich odchází nadšená. A to je taky možná jeden z důvodů, proč se tady nezvedá žádný občanský odpor proti rozšíření tomu, toho energetického využívání a proč dokonce i to posouzení vlivu na životní prostředí, které často u spousty projektů naráží právě na odpor veřejnosti, která se ho účastní, a protože to je veřejné projednání, tak tady v Brně to posouzení vlivu na životní prostředí proběhlo naprosto v pohodě. A dokonce i město Brno dalo k tomuto procesu kladné stanovisko. Takže, zase, řekněte mi opravdu, kde jsou ty nové skutečnosti? Které to jsou? Abychom teď, před schvalováním nové energetické koncepce, přijímali takovéto zásadní rozhodnutí, které vlastně tu společnost výrazným způsobem poškodí. A jenom se ještě zeptám, možná pana Kratochvíla, aby, uvažovali jste o tom, že vlastně ta újma vznikne i společnosti Brněnské komunikace, která přijde o poměrně zajímavou zakázku, správce stavby na K1, a určitě jí má naceněnou s nějakým ziskem? Ing. Petr Kratochvíl, člen Rady města Brna: Společnost Brněnské komunikace má smlouvu podepsanou se SAKEM, v tuto chvíli plní, plní vlastně nějaké částečné plnění, to samozřejmě bude ze strany SAKA uhrazeno, počítáme s tím, 17 že to bude taky případná ta výše újmy, pardon, ano. A samozřejmě, to je, to, jesi ty kapacity, naše, které jsme vytvořili, využijeme, a to využijeme, pravděpodobně, na jiný projekt. To je asi celý, co v tuto chvíli mohu říci. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Pan zastupitel Hollan. Neslyšíme Tě, Matěji. A jenom můžu konstatovat, jak k Tobě, tak k panu ministrovi, že to je možná ten důvod, proč v jednacím řádu máme, že se mají zastupitelé, kteří chtějí být připraveni, připojeni on-line, o to požádat předchozího praco, předchozí den, do konce pracovní doby, aby se mohlo to připojení vyzkoušet, jestli funguje. Matěji, neslyšíme Tě. Ne. Ne, mě někdo tady vypíná eště, ne, není slyšet zvuk, Tvůj. Pana zastupitele Hollana bohužel neslyšíme, já poprosím techniky, ať se to pokusí nějak vyřešit. A mezitím slovo má pan zastupitel Skřička. doc. MUDr. Tomáš Skřička, CSc.: Těch před, těch proslovů už tady bylo hodně, já se všem přítomným omlouvám, že do toho vstoupím, trošku jiným pohledem. Já jsem byl odmalička, a hlavně ve škole, ve střední, na vysoké, učen tomu, abych viděl věci v širších souvislostech. Já věřím, že existuje nějaká republiková, energetická strategie. A mě by zajímalo, jestli tat, jestli skutečně existuje, jestli je postavena na nějakých rozumných základech a jestli energetická strategie Jihomoravského kraje a města Brna na to nějakým způsobem navazuje? Při této příležitosti bych chtěl podtrhnout to, že se sice mění ekonomická a společenská situace, ale fyzikální zákony zůstávají stejné a myslím si, že toho bychom se měli držet. A držet se toho, že existují čisté zdroje energie a špinavé zdroje energie. A jestliže se po moři dopravují obrovská množství zkapalněného plynu, který je, buďto nedemokratický a 6x překoupený překupníky z nepřátelského Ruska, nebo jestli tentýž plyn jde, podobně obrovskými kontejnery, z velmi demokratického, arabského světa, ze Saúdské Arábie, nebo z Kataru, ale přitom stejně produkuje tak neskutečné množství odpadu, ta loď, která ho veze, tak jestli toto všechno se bere v úvahu, v rámci energetické strategie České republiky a města Brna? JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Počkám, jestli je někdo v sále, máme tady spoustu odborníků, připraven nějak zareagovat? Můžete si to rozmyslet, případně, kolegové, a dám mezitím slovo panu zastupiteli Krásnému. Mgr. Vladan Krásný: Já jsem tady nováček. Sice jsem v té politice hrozně dlouho, ale tady jsem nováček. Jsem tady nováček, zvláště díky tomu, že já jsem všeobecně oblíben pro svou veselou a otevřenou povahu, kdy každýmu říkám, co si myslím. Takže já tomu dostojím i teď. Mě baví ta debata, co bude s odpadovým hospodářstvím, a rozhodně si cením všech těch názorů, které tady padají ze všech stran, byť jsou velice rozdílné, a nevím, kdo se z Vás v tom dokáže doopravdy vyznat. Já se přiznám, že v materiálech, který mají 7 500 stran, byť jsem se je snažil studovat, tak jsem se ztratil. A fakt bych chtěl vidět někoho, kdo se v tom vyzná. Ale vážím si té debaty, protože určitě debata o budoucnosti, jak se bude nakládat s odpady a co s nimi, je velice hodnotná a správná. Mně však vadí jiná věc. Mně vadí to hrozné pokrytectví, které tady je. Já ho tady cítím. A to pokrytectví není jenom ohledně některých příspěvků zastupitelů. Mně to pokrytectví vadí, i co se týče mediálního prostoru. Takže mluvím k novinářům. Já Vám dám příklad. Představte si, že paní primátorka bude prosazovat projekt, kde projektovají rozpočet, je 2.300.000.000, vyhraje to pouze 1 firma, o které se už rok dopředu štěbetá, že to vyhraje. Nabídne cenu o 2.300.000.000 dražší, to znamená dvojnásobnou, a paní primátorka a ostatní členové koalice budou tuto akci tlačit. Já si přesně dovedu představit, co nastane. Opozice vstane, uspořádá demonstrace, novináři budou psát palcové titulky o ohromné korupci a bůh ví, co se to děje. A v tomto případě Vám to ale nevadí. Nevadí to médiím, nevadí to zastupitelům, takže já to zopakuji. Předpokládaná cena zakázky, 2.300.000.000. Vysoutěžená cena, 5.100.000.000, po nějaké slevě snížena na 4.800.000.000. Jestli se nemýlím, úplně přesně, omlouvám se, pokud neřeknu úplně přesných číslech. V každým případě, o 100 %, nebo dvojnásobně předražená. Nemluvíme o tisících, ale o miliardách. Tuto zákázku spoluadministrovala firma VIA Consult. Firma, která je stíhaná, včetně jejího jednatele, za manipulace s mnoha velkými zakázkami v Moravskoslezském kraji. To Vám nevadí? S tím jste spokojeni? A znovu říkám, já se nebráním diskusi o odpadech, o CO 2, klidně o tom diskutujme, ale já se Vás ptám, my máme rozhodnout o tom, jestli dneska schválíme zakázku, která je dvojnásobně předražená, vyhrála ji 1 firma a administroval to VIA Consult. To je v pořádku? Ptám se médií - je to v pořádku? Vám se to zdá, že to je správné? Takže, nezlobte se na mě, toto je záležitost, o které 18 se máme dneska bavit. A veďme potom diskuse o tom, jak budeme dál nakládat s odpadem, a já nevím, co všechno s tím sounáleží. Pak veďme ohromné diskuse o CO 2 a jiných škodlivých látkách. A to, že se tady dokonce dozvídáme, že nám hrozí trestní oznámení a stíhání za to, že nebudeme pro tohle hlasovat, tak já se ptám - jaké trestní oznámení může padnout na ty, kteří budou hlasovat pro zakázku, která je vo 2.300.000.000, nebo 2.500.000.000, nebo 2.100.000.000, já nevím, předražená? Tam trestní oznámení ne, nehrozí? Ta je v pořádku? A to je to, o čem dneska rozhodujeme. My nejenom, že, my nerozhodujeme teď o tom, co bude do budoucna, protože ty diskuse o nakládání s odpadem tady budeme moct vést ještě dlouho, dotační tituly budou další a nějakým závěrům dospějeme. Ale my teď rozhodujeme o tom, jestli schválíme zakázku, tak jak jsem ji popsal. Nechtěl jsem se samozřejmě nikoho dotknout, ale znovu se ptám - to Vám opravdu nevadí? Vám se to zdá v pořádku? Ing. Jana Drápalová: V pondělí na prezentaci společnosti SAKO se tato otázka diskutovala, protože samozřejmě v době, kdy tato, to jednání s tím potenciál, s tím uchazečem probíhalo, tak došlo k dramatickému nárůstu cen na trzích, jak stavebních materiálů, stavebních prací a postupně, a další věci, proto si společnost, podle informací, které teda v pondělí nám poskytla, nechala udělat několik expertních posudků na to, zda ta cena je předražená, nebo zda je možné ji porovnat v real, jako s realizací jiných takových, podobných zařízení v rámci EU. A byla nám sdělena informace, že tato cena se nějakým výrazným způsobem neliší od ceny obvyklé. Když to teď jako zřeknu zjednodušeně. Poprosím potom, aby nám to ještě někdo tady od, ze společnosti, kdo je tady přítomen, ještě jednou to vysvětlení, které bylo podáno v pondělí, tady poskytl. Co se týče, byla tam, byla tam poskytnuta informace o tom, jací subdodavatelé tadyvtéto zakázce mají pracovat a zároveň také to, že ta firma VIA Consult nebyla tím hlavním dodavatelem té administrace zakázky, tam to byla fir, firma MT Legal. A o tom, jestli tam měl nějaký podíl, nebo jestli tam jako nějakou roli hrála VIA Consult, tak to taky ať nám tady řekne někdo ze společnosti SAKO. Protože ta věc, o kterou se dneska tady hraje, mimo jiné, je dotace 2.800.000.000 Kč, dotační tituly v tomhletom Modernizačním fondu na ty velké projekty, to zatím eště nevíme, jestli budou, a druhá věc je, že my teda tady skutečně musíme přece rozhodovat o tom, co bude s odpadovým hospodářstvím města Brna. Protože já se obávám, že ten, ten 3. kotel, když ho dneska zastavíme, tak bude jako velmi, velmi těžké ten projekt znovu, zajistit jeho financování, a znovu ho jako rozjet. Zopakuji znovu, že jsem se opravdu zatím nedoz, teď, teď tady teda pan, pan Krásný jeden argument, s kerým teda ale v materiálech se moc nepracuje, zatím, uvedl. Takže já bych poprosila zástupce společnosti SAKO, ať tady zopakují ty informace, které byly v pondělí na prezentaci, co se týče toho uchazeče a té soutěže, zastupitelům sděleny. JUDr. Robert Kerndl, náměstek primátorky: Ona je to poměrně složitá disciplína. Protože v okamžiku, kdy soutěžíte zakázku takzviným design-buildem, neexistuje na planetě Zemi nikdo, kdo je Vám schopen ověřit, doopravdy, hodnotu té zakázky. Pokud si nepřečtete stanovisko pana doc. Skály z VUT, který vlastně posuzoval ty jednotlivé posudky, tak on tam vlastně říká jednoduchou věc - já pokud nemám k dispozici projektovou dokumentaci, respektive položkový rozpočet, tak to můžou být víceméně kvalifikované, nebo nekvalifikované odhady. Ústy zástupce, který tady vystoupil v pondělí na té prezentaci pro zastupitele, z PwC, říká - já jsem u toho od začátku a já si myslím, že ta hodnota by někde, v nějakém tom rozmezí těch 4.500.000.000 mohla být. Problém je v tom, že jiná společnost, která u toho také byla, od začátku, a to je REMBOL, tak ta říká, že ta hodnota té zakázky je 3.900.000.000. Potom tady máme další posudek, od APOGEO, který je poměrně nejčerstvější, a ti hovoří o tom, ale Vy to určitě máte nastudováno, všechno, tak vlastně nevím, proč se tady o tom bavíme, tak tato společnost říká, že hodnota zakázky je 3.500.000.000. Ale znovu připomínám, na todle Vám fakt jako nikdo neodpoví. Protože pokud nemáte položkový rozpočet, nemůžete zkontrolovat. A KPMG nám říká co? Pokud ta zakázka má opravdu hodnotu, kterou uvedl ve své nabídce jediný uchazeč, tak potom ano, v rámci toho plynutí času to odpovídá, protože tam byla nějaká sleva, takže tá vlastně cena je v pořádku. Ale oni nejsou schopni Vám říct, jaká opravdu ta hodnota té zakázky je. A já možná ještě toho využiju, ať se už potom nemusím hlásit, k tomu, co říkal Marek Lahoda. On už to tady řekl Petr Kratochvíl, ale jako mě se to taky dotklo. Marku, prosím Tebe, to jenom proto, že chodím v tričku ODS, ještě neznamená, že nemám právo na svůj názor. A já jsem přesvědčen, bytostně jsem přesvědčen o tom, že ten veřejný zájem těch Brňanů prostě není naplněn tím vznikem toho kotle, který bysme postavili. Protože my vlastně, pokud ho postavíme, tak naprosto rezignujeme na pohled evropské legislativy, ale i to, co si já opravdu myslím, že bysme se k tomu odpadu měli dívat, na ten odpad jiným způsobem. Co budeme 19 muset udělat? Abysme splnili tu, tu ekonomiku, tak vlastně tam ten odpad budeme muset navážet, a buďme rádi, že budem mít co možná největší výhřevnost. Tak to je. A ještě k To, k Tobě, Marku, já jenom proto, že chodím v tričku ODS, tak jako to neznamená, že nemůžu být zastáncem legalizace marihuany. Což já jsem. To neznamená, že nemůžu být zastáncem LGBT párů, a můžu jít ještě dál, ať jsou všichni na planetě Zemi šťastni. A toto je moje přesvědčení. Tak mně, prosím pěkně, neříkej, že jenom proto, že jsem v tričku ODS, takže bych se měl dívat na životní prostředí nějakým šíleným způsobem. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Tak. A mám informaci, že Matěj Hollan by měl být schopný se připojit přes Teams. Tak to zkusíme? Bc. Matěj Hollan: Dobrý den, slyšíme se? JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Ano. Bc. Matěj Hollan: Já se dneska, i proto, že jsem distančně, vyjádřím krátce. Z toho, jak ta diskuse už několik týdnů postupuje, tak si myslím, že je zřejmé zejména to, že informovanost zastupitelů, aby mohli rozhodnout o takto vážné věci, je velmi malá. Jak říkalo i několik představitelů ODS, myslím, že to byl pan Krásný a Kratochvíl, tak se v těch údajích ztrácejí. Je to 7 000 stran, jsou to složité, odborné matematické výpočty ohledně CO2 a dalších věcí, a ve chvíli, když máme ty materiály 12 hod. před zastupitelstvem, případně i ta naše reakce, která přišla po celonoční práci, 2 hod., nebo 1 hod. před zastupitelstvem, tak je to skutečně málo na prostudování takto závažné problematiky, která nutně musí mít velký dopad na firmu, na město Brno, na Jihomoravský kraj a na spoustu dalších věcí. A ve chvíli, když ani členové koalice se v tom materiálu detailně nevyznají, tak rozhodovat o takto závažné věci, když navíc nejsme pod časovým tlakem, pokládám za nezodpovědné. Což není v rozporu s tím, co teď uvedu, byť je to další problematizace, nebo další pohled na tu celou věc. Než se k tomu dostanu, tak jenom bych rád zmínil, že všechny politické strany, které dneska sedí v zastupitelstvu a v posledních 3 volebních období byly ve vedení města, tak tento projekt připravovaly. Do června tohoto roku za ním všichni stáli. Ať se to týká ANO, ODS, KDU-ČSL, STAN, TOP 09, Zelených, Žít Brno, Pirátů, všichni jsme u toho byli a za tím projektem stáli. Všechny informace o tom, že jsme popelnicí republiky, že je problém spalovat odpadky, vznikl od června, nebo července tohoto roku a předtím se neobjevoval. Dokládaj, dokládá to desítky různých materiálů, ale včetně kalendáře města Brna pro tento rok, kde se tím chlubí, čistou energií z odpadu. Dokládá to energetická strategie. Dokládá to ten akční plán v oblasti klimatu, SECAP, o kterém paní primátorka minulý týden bavila, se bavila, že pokud ho chceme dodržet, tak nemůžeme stavět ten 3. kotel. V tom SECAP je ale napsaný opak. Nemůže platit oboje zároveň. SECAP stojí na 3. kotli, je to tam napsáno, ale minulý týden zaznělo na zastupitelstvu, že ho nemůžeme dodržet. To jsou natolik rozporné informace, že je potřeba jejich přesné vyjasnění. Co mě, stejně jako pana ministra životního prostředí a zastupitele, Hladíka, šokuje, že jsou zde naprosto protichůdné informace 2 firem, které na tom projektu ale doteď spolupracovaly, mají na to uzavřené memoranda a roky se na to připravují. Pokud Teplárny obviňují SAKO z manipulace, nebo jak je to přesně v té první odpovědi, v tom jednom ze 2 materiálů uvedeno, tak je to vážně obvinění. A ať dopadne ta diskuse o pokračování, nebo nepokračování výstavby 3. kotle jakkoliv, tak není možné nad tím jenom tak mávnout rukou, protože, co toto obvinění Tepláren říká? Že SAKO roky manipulovalo s daty, že je zmanipulovaná celá ta žádost o dotaci, že všichni, ve všech stupních, kteří kontrolovali tu dotaci a přidělovali ji, to buď neprohlédli, nebo se tadytohoto účastnili, protože ta dotace je založená na tom, že se snižuje zátěž CO 2, mimo jiné. Má tam i další parametry, ale říká i tadytoto. A Teplárny teď najednou tvrdí, že to tak není, byť se toho doteď účastnily. A jak Jana Drápalová, nebo další předřečníci uváděli, tak doteď Teplárny, ve všech oficiálních svých vyjádření, říkaly opak toho, co říkají teď. V takto velkém informačním vakuu, nebo rozporuplných informací, nepokládám za možné kvalifikovaně o tomto rozhodovat. A z hlediska toho, že nás ten čas netlačí, tak doporučuju, aby se to odložilo. A nijak nepopírám, že to rozhodnutí je pro Brno vážné a důležité, ale je potřeba k němu ty informace mít a být schopen se v nich vyznat. I z toho důvodu jsem ráno poslal tabulku výpočtu, co znamená emise CO 2 při těch jednotlivých scénářích, kterou vypracovali odborníci na základě oficiálních metodik, podle kterých se toto počítá, a tam je zase něco jiného, než říkají Teplárny. Potvrzuje to co, co je v SEC, to, co je v SECAP. Potvrzuje to to, co je v žádosti, a potvrzuje to to, na základě které jsme tu velkou dotaci 20 obdrželi. Že to zásadním způsobem přispívá ke snižování CO 2. A ty informace, protože je to fyzika, nemůžou platit obě zároveň. Nemůže platit zároveň, že to zvyšuje dotace CO 2, nebo je případně nechává na 0, a zaráz, že je to snižuje. Platí, platí jedno, nebo druhé. A rád bych požádal zástupce, zejména SAKA, projektového manažera, nebo někoho dalšího, aby se k tomu vyjádřil, a za tu společnost, která má za to největší zodpovědnost, to, to uvedl a něja, a okomentoval tadytyto výpočty, nebo celou tu anabázi ohledně CO2 přepočtu na ekvivalent C, tuny CO2 a podobně. Tohle je jedna stránka. A ta, a ta druhá je, že doteď to s těmi okolními kraji, včetně toho našeho, který sídlí na Žerotínově náměstí, nebylo komunikováno. Doteď všichni počítali s tím, že to bude, připravovali na to svoje strategie. A o tomto rozhodnutí, nebo o možnosti tohoto rozhodnutí se dozvídají až nyní. A to pokládám za velmi nesolidní. A pokud se, pokud by se to takto dneska jenom provalilo, tak to znamená jako vysoké ohrožení města Brna, jako solidního partnera. Ing. Petr Kratochvíl, člen Rady města Brna: Jestli mě náš nejmilejší zastupitel slyší? Pan Hollan, teďka, nevidím, ale já jsem chtěl říci, že to, když povím obrazně, jestli když se ztrácím, tak jsem chtěl jakoby Vaše obavy, pane Hollane, rozptýlit. Já se v tom velmi slušně orientuji. A myslím si, že člověk, který by měl tak velký, eminentní zájem se o dané problematice bavit a starat se o blaho tohoto města, by si vždycky měl stanovit priority. A tou prioritou by mělo být, dneska být účasten tohoto zasedání, jednání. Pro mě, tím, že jste projevil neúčast a nezájem se účastnit, jste, pro mě, projevil v podstatě to, co jsem si již dříve myslel, že Vám skutečně o ty občany vůbec nejde. Že v podstatě hrajete jakousi, jenom PR mediální hru, ale vlastně tím, že nemáte zájem se účastnit tak důležitého projektu, diskuse, jako dneska my všichni ostatní, tak jste projevil v podstatě svoje stanovisko, jak to vlastně cítíte. Děkuji. A prosím, klidně si pochodujte dál. Mě tím jako nějak neurážíte. Mgr. Jasna Flamiková: Já bych chtěla jenom doplnit, že pan Hollan je na jednání s bývalým náměstkem za ODS, panem Bénem. Samozřejmě není uvolněným zastupitelem, takže to má poněkud složitější se na mimořádné zastupitel, zastupitelstvo dostavit. Já bych se chtěla vrátit ještě k tomu, co pan Hollan zmiňoval. Paní primátorka na posledním zastupitelstvu zmiňovala, že projekt 3. kotle ohrožuje, ohrožuje Akční plán udržitelné energetiky a klimatu. Chtěla bych z něho citovat, protože tak jak pan Hollan říkal, tak ten akční plán stojí i na existenci toho 3. kotle. „V současnosti plánuje SAKO Brno realizaci 2 projektů, které budou mít pozitivní vliv na produkci emisí CO 2 ve městě. Prvním projektem je dostavba 3. spalovenské linky v zařízení na energetické spalování odpadu SAKO, který je přípravou dokumentace pro územní rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že zpracovaný odpad obsahuje až 70 % biodegradabilní složky, jedná se o výstavbu významného obnovitelného zdroje energie. Dojde k úspoře zemního plynu a vyrobené teplo bude dodáváno do soustavy zásobování teplem v Brně. Projekt významně sníží dopady výroby tepla ve městě na produkci emisí CO2.“ Není teda pravda, co zde padalo, že ten projekt je v rozporu s tím Akčním plánem udržitelné energetiky a klimatu, SECAP. Já bych taky chtěla říct, tady všichni říkají takové příběhy, já bych taky chtěla říct příběh. Protože u nás ve čtvrti, nahoře, na Vaňkově náměstí, jsme měli sběrný dvůr, a ve chvíli, kdy se začal rušit, tak nám bylo řečeno, budete mít sběrný dvůr dole, na Veveří. Ale ani ten už nemáme. Protože ten se ruší kvůli výstavě parkovacího domu a parkoviště. Chtěli jsme, aby se to sběrné středisko zapracovalo do toho parkoviště, to místo je tam velkorysé, vešlo by se to tam, zase tam není. Jako mně se strašně líbí, když se tady mluví o tom, že se má víc jako třídit a recyklovat, a samozřejmě to podporujeme, ale prostě ty podmínky pro občany se pro to nevytváří. Ale to není, jako to nejdůležitější. Ty podmínky pro občany můžou být úplně luxusní, ale v podstatě, on pan Kratochvíl to řekl, i když potom to jako zpochybnil, ale řekl - já se vlastně v tom nevyznám. To jste, to jste řekl, když jste mluvil v té své řeči. Já bych chtěla říct, že já jsem strašně ráda, pokud ODS začne prosazovat větší třídění odpadu, pokud začne prosazovat a tlačit větší jeho materiálové využití. Já se prostě jenom obávám, že kolegové, kteřé, kteří se této branži doposud nevěnovali, že vlastně neví, jak složitá ta situace je. A že skutečně není možné, jako za několik málo let, dojít k tomu, že ten odpad začneme celý materiálově využívat. Ani teďka zdaleka všechno to, co se vytřídí, není možné energeticky zpracovat. Protože na to prostě nejsou, ne kapacity, nejsou na to, neexistujou pro to podmínky. Ale neexistujou, u některýho toho odpadu neexistujou ani cesty zatím, jak ho zpracovat. To není tak, jako že se luskne prstama a najednou tady ty kapacity budou. Ale ten odpad nám tady zůstane. My sice nemáme na území města skládku, nebo máme ty staré skládky, ale pořád nějaký odpad vozíme i mimo Brno. Takže i ta argumentace tím, že máme myslet jen na sebe, tak dobře. A co k nám ty obce řeknou, tak si ten odpad, kterej vozíte k nám, tady nechte. K tomu příkladu se Švédskem bych chtěla říct, že Švédsko má 34 zařízení na energetické zpracování odpadu. My máme 4. To znamená, že ani to 21 Švédsko, které úžasně třídí a recykluje, tak prostě taky část toho materiálu energeticky využívá. Protože prostě není v současné době jakoby technologie, nebo postup, který by umožnil všechen ten odpad, v tom obrovském množství, který je, spalovat. Já jsem v té spalovně byla několikrát. Byla jsem tam s lidma, který vlastně byli nadšený z toho, jak, jak ten provoz funguje a jak se ta spalovna, protože všichni tam šli s nějakým předsudkem, jak se vlastně zaměstnanci spalovny a ta společnost snaží, aby co nejvíc toho materiálu vytřídili. Aby co nejvíc prostě se ho mohlo znovu používat. Byli to Zelení, kdo prosadil v Brně, a vlastně jako první v republice, ReUse centra, kam lidé můžou odložit věci, které může někdo jinej prostě, za nějaký drobný poplatek, si odnést a využívat dál. Protože to je vlastně největší dluh, který tady existuje. Že máme velké množství věcí, které lidé vyhu, vyš, vyhazují, přestože jsou ještě využitelné. A tady je strašné množství práce. Já budu jenom ráda, pokud na tom Brno začne něco dělat. Ale já se prostě bojím, že pokud dneska zrušíme výstavbu toho 3. kotle, tak že zastupitelstvo významně poškodí město a Brňany. A před tím skutečně varuju. Mgr. Jitka Ivičičová: Já si dovolím reagovat na to, co zaznělo z úst pana kolegy Krásného, protože pro mě to bylo jako poměrně znepokojivé. Už v tom minulém týdnu se toho tématu lehce dotknul pan náměstek Kerndl. Ale, já, ačkoli se snažím skutečně zodpovědně ty materiály, které dostáváme, je toho skutečně velký objem, padají tam, snažím se to skutečně se s tím seznámit, abych rozhodovala pou, poučeně a informovaně. Byly tam argumenty ekologické, dopady na životní prostředí, emise, doprava, posouzení z hlediska ekonomiky, dopady na fungování městských firem a dopady do ceny tepla. Ale pokud jde o otázku, to se teda týkalo celkově realizace, nebo nerealizace té akce, výstavby toho, toho 3. kotle. Pokud jde o vysoutěžení té zakázky, to, že to bylo za cenu vyšší, než byla předpokládaná, to samozřejmě vím. Padlo i vlastně na té prezentaci pro zastupitele srovnání se ZEVO Mělník, kde vlastně i ta cena, opět, byla původně předpokládaná zhruba poloviční, oproti té, co byla vysoutěžená. Mně jde o to, jestliže je tady tedy pochybnost o regulérnosti toho zadávacího řízení, jestli skutečně je tadytakovéhle riziko, kde to, prosím, najdu v těch materiálech, které jsme dostali předložené? Bylo to taky analyzováno, toto riziko? Já jsem to tam nenašla. A pokud mě prosím navedete, já si to dohledám. Ale pro mě je to docela zásadní věc, opravdu rozhodovat na základě relevantních argumentů. Je tady, je tady nějaké řízení, které prověřuje, bylo to zpochybněno toto řízení? Bylo, bylo někým napadeno, to zadání? Protože samotná cena, nárůst ceny oproti původnímu předpokladu pro mě není důvodem. Jako to se stává naprosto běžně, že vypíšeme zakázku na oplocení psího výběhu, a, a nejnižší nabídka je 2x taková. Bohužel, jo? Tak jako, jenom poprosím, pokud toto zadávací řízení, pokud tato soutěž nebyla regulérní a je to nějakým způsobem prověřováno, nechť jsme o tom informováni. Pokud to už někde zaznělo, prosím, naveďte mě, najdu si to. Mgr. Marek Lahoda: Aha, pardon, já jsem čekal, že eště přede mnou je někdo další. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Byl tam Matěj Hollan, ale zmizel. Asi už je na jednání s panem bývalým primátorem, Bémem. Mgr. Marek Lahoda: Jo. Děkuji. Já bych se chtěl tady přede všemi, na místě, omluvit panu náměstku Kerndlovi. Roberte, pokud se Tě to nějak dotklo, tak se taky omlouvám, já jsem to rozhodně nemyslel nějak špatně. A jako, pokud je to tak, jak říkáte, tak já jsem za to samozřejmě rád, že jsme jako všichni na té jedné lodi a bojujeme tady za ekologii. Akorát teda, v tom případě, na základě těch dat, nerozumím tomu, kde vzniká ten rozpor? No. A poté vlastně, panu Skřičkovi asi úplně, jako do detailu, na jeho otázky ohledně lodní dopravy odpovídat nebudu, odkážu ho jenom na podcast 2050, kde o tom krásně hovoří fakta o klimatu, že na tunu nákladů a kilometr jsou ty emise z lodí mnohem menší. Ale to je asi jiná debata. Tak to je, za mě, asi v tuto chvíli všechno. Ing. Daniel Struž, MBA: Já bych chtěl pro další jednání, v dalších bodech, nahlásit, jako místopředseda představenstva SAKO, střet zájmů. Mgr. Marek Lahoda: Já jsem si vzpomněl, proč jsem se hlásil eště původně. To bylo vlastně v reakci na pana Krásného, který taky říkal, že se v tom ztrácí, a já jsem se ho teďka, tady, ve dveřích zeptal, on vlastně nebyl 22 na té pondělní prezentaci, stejně tak jako řada jeho kolegů z ODS, a tak mě to jako trochu mrzí, že vlastně v pondělí nám tady byl představen ten projekt, za mě velmi kvalitně, děkuji těm zpracovatelům, že nám to byli schopni během těch 2 hod. tak jako stručně vysvětlit, a zazněly tam, podle mě, odpovědi na všechny ty otázky, které pan Vladan Krásný tady vznášel. Aspoň pro mě to bylo jako dostatečně vysvětlené. Tak mě mrzí, že vlastně, jako já chápu, že je těžké tím, jak je to teďka všecko narychlo, vlastně si vytvořit ten čas a dostavit se na tu prezentaci. Ale vzhledem k tomu, že tady opravdu za ODS byla jenom malá část, vlastně jenom pár zastupitelů, tak to jako zakládá otázku, odkud poté čerpají své informace, ze, na základě kterých se potom budou rozhodovat v takto zásadním hlasování? Ing. Pavel Urubek: Já bych chtěl, jak pan Struž, nahlásit podjatost a střet zájmů. Bc. Jakub Hruška: Já bych chtěl rovněž, také nahlásit podjatost. Mgr. Vladan Krásný: Tak napřed na pana zastupitele Lahodu. Já jsem si dovolil mít v pondělí odpoledne 38,5. Tak jsem si dovolil být v posteli, jestli to nevadí. To zaprvé. Zadruhé, co se týče reakce na předřečnici, já si nepamatuju, že bych někdy schvaloval zakázku, která by byla o 100 % dražší, než byla předpokládaná cena. Navíc srovnávat něco s psím výběhem je přece absurdní, protože my si děláme projekty, a ty projekty jsou podle RTS a ta, ty tu cenu nějakým způsobem vypočítá, a potom se samozřejmě kolem té RTS ty ceny pohybují ± 10, 20 %. Rozhodně ne 100. Na to já nepotřebuju mít žádný materiál a žádnou analýzu. Znovu opakuji. Předpokládaná cena 2.300.000.000, výsledná cena 5.100.000.000, potom snížena na 4.800.000.000. Jeden, jediný uchazeč. O kterým si štěbetali vrabci už dopředu, že to vyhraje. Na to přece nepotřebuju mít žádný materiál. Na to mně stačí obyčejný, selský rozum. A pokud firma, která přímo pro SAKO byla účastna veškerého toho řízení, sama říká, že podle nich ta cena by měla být o 1.000.000.000 nižší, tak to jenom moje pochybnosti zvyšuje. A znovu říkám, na to nepotřebuju žádný materiál, na to mi stačí obyčejný rozum. Ing. Jana Drápalová: Proč nám tady vůbec není na nic odpovídáno? Tady, pan Krásný tady položil jasné dotazy, které se týkají té zakázky, protože byl v pondělí, nemohl ze zdravotních důvodů se účastnit prezentace, já jsem sama, následně, vyzvala zástupce společnosti, ať tady zopakují ty informace, které byly na pondělním, pondělním semináři, dozvěděla jsem se pouze, jenom informace, že ty posudky tu cenu hodnotí rozdílně, takže jsou na nic. Ale tam samozřejmě těch informací bylo mnohem víc. K tomu průběhu zadávacího řízení nám bylo vysvětlováno, že existují i právní analýzy, nejenom ekonomické. Ty stavby, Design & Build, se samozřejmě nemůžou porovnávat podle RTS, ty se srovnávají cenově se srovnatelnými realizacemi. Spaloven je po Evropě fůra, tak podobných, oni se nemůžou zase až tak moc lišit, ty technologie. Takže ať nám tady někdo vysvětlí, jakými metodami teda to bylo posuzováno, a vysvětlí nám tady tedy, jak právní analýzy hodnotí průběh tadyté zakázky a jaká tam teda role toho VIA Consult byla? Dyť tady vůbec se nedozvídáme odpovědi na ty otázky, keré tady padají. Dokonce ani panu Skřičkovi nebylo odpovězeno na docela jasně položený dotaz, jak se vlastně mají k sobě ty jednotlivé energetické koncepce, republiky, kraje, Brna, jak to tam souvisí s tím pohledem na jednotlivé ty zdroje energie. Tak, já, nikdo tady nevysvětlí, že ty energetické koncepce počítají s energetickým využíváním odpadů a že v České republice, i po souladu vyjednávání s Evropskou komisí, se uvažuje o cílové kapacitě ZEVO, v celé republice, 1 700 000 t, do kterého je započítána i ta K1. A že i Evropská komise posuzuje tadytato kapacity ZEVO podle těch cílových množství odpadů, výhledově, teď to nebudu tady říkat ty milníky, jako cílově nepouští a nedává souhlas s tím, aby se podporovaly, dotačně, vyšší kapacity ZEVO, než je koncovka, 120 kg na obyvatele a rok. A my jsme teď na trojnásobku. Takže máme eště co dělat, abysme vůbec jako se postarali, do té doby zakázání skládek, o to, abychom ty, to množství toho odpadu patřičně snížili. A to, co ty neziskové organizace dlouhodobě na České republice kritizovaly, tak kritizovaly plány na vybudování 4 000 000 kapacity ZEVO v České republice. Protože ty vůbec nezohledňovaly, že se do budoucna bude toho odpadu, že toho odpadu bude do budoucna vznikat méně, toho energeticky využitelného, a naplánovaly, a byly to státní strategie, za doby, teď nebudu říkat přesně, kdo tehdy měl, byl ve vládě, nebo kdo měl, kdo měl tu, aby se tady nikdo necítil osobně dotčen, tak v té době vznikaly ty strategie, že tady bude 4 000 000 kapacita ZEVO. A vůbec se neplánovalo, že se bude energeticky, teda, že se bude 23 materiálově využívat. A teď je ta dohoda s Evropskou komisí, v rámci všech strategií, výhledových, včetně Fit for 50, 120 kg na obyvatele, a tomu se přizpůsobuje ta kapacita ZEVO v celé České republice. Každá to ZEVO má nějakou svoji spádovou oblast, logickou, protože se nevyplatí stavět v každé vesnici spalovnu. A tadynato, na to, na ty otázky, keré tady padají, se tady prostě vůbec nedozvídáme odpovědi. A v těch materi, anebo aspoň mně řekněte, kde je to napsaný, na které straně, v kterým materiálu, který jsme dostali, nemůžu to tam najít. Jediný, co teda bych chtěla eště poděkovat, dostala jsem odpověď, nebo dostali jsme odpověď na to, co se ptal pan Kment, kolik je v současné době na území Jihomoravského kraje skládkováno toho energeticky potenciálně využitelného odpadu. To už tady říkal i pan ministr životního prostředí, je to 200 000 t, a to je o třetinu ještě víc, jenom na území Jihomoravského kraje, než je kapacita té K1, kerá se má stavět. Takže eště 70 000 t musíme nějakým způsobem zpracovat jinak, nebo to někde, někde zmizne, nebo, nebo se to vystřelí na Mars, nebo co, tak todleto prostě v té debatě, když tam není, a máme to usnesení, nebo to schválení přijmout, to rozhodnutí přijmout ve chvíli, kdy je před dopracováním nová energetická koncepce města Brna, tak proč to, proboha, děláme takhle? A prosím teda odpovědi na ty dotazy ohledně té zakázky. JUDr. PhDr. Martin Příborský, EMLE: Dovolte mi také se vyjádřit k tédle zásadní věci. Zaprvé. Slýchám tady od zastánců toho projektu, že prý ODS a další koaliční strany za tímto projektem do dnešního ro, do tohoto roku, do léta, nebo dokdy, stály. Tak pardon. Já, osobně, i když jsem tady seděl už v minulém zastupitelstvu, tak jsem nikdy neměl příležitost o tomto projektu nějakým způsobem rozhodovat. Nejsem ani členem představenstva, ani rady, ani žádného jiného orgánu, který by se tím zabýval. Kdyby se mě někdo zeptal, před těmi léty, kdy se tento projekt koncipoval a začínalo se o něm uvažovat, esi něco takového chci, tak bych mu asi řekl, jestli se nezbláznil. A to tady mluvím nejenom jako zástupce občanů Brna, ale i také jako zástupce městské části Líšeň, kte, kde se vlastně, na jejich hranici, todle zařízení nachází, spalovna. Zároveň se dozvídáme, od některých zkušených politiků, jako je například paní kolegyně Drápalová, že vlastně je to složitý proces, je tady spousta dat, informací, odborníků a dalších, a že vlastně se v tom nemůžeme vyznat a nemáme dostatek informací. Dokonce i pan ministr nám říká, že vlastně o takhle zásadních věcech by zastupitelé, kteří nejsou odborníci, rozhodovat neměli. Já s tím souhlasím. My bysme měli rozhodovat jenom o zásadních strategických věcech, o směřování a o otázkách, které nám přísluší. A k těm bych se chtěl vyjádřit. Za mě, vnímám, že kapacita spalovny pro likvidaci odpadu z města Brna, ale i dokonce okolí, a z Jihomoravského kraje, je dnes dostatečná. A ještě dalších 12 let, minimálně, bude. My máme dnes rozhodnout o tom, že navýšíme tu kapacitu o více než polovinu, že to bude způsobovat nejenom zvýšené emise, ale například těch 100 kamionů denně, které tam budou muset, do toho areálu, přijet. Které taky zatíží životní prostředí Brňanů. Potom je tady otázka ceny. Která je evidentně předražená, i když samozřejmě různí odborníci mají různé názory, jsou to všechno odhady. Připomínám, že ještě před několika lety bylo i protizákonné uzavírat veřejné zakázky, kde by byla jenom 1 nabídka. Já nevidím problém jenom v tom, že ta cena je mnohem vyšší. Ale i to, že je pouze 1 nabídka. A v kombinaci těhletěch faktorů si myslím, že je to opravdu třaskavá směs pro jakéhokoliv politika, aby o něčem takovém rozhodl. Bez znalostí těch detailů, tak jak už jsem říkal. Máme se údajně ptát cizích krajů, teda, jiných krajů než jižní Moravy, jestli si můžeme dovolit tadytakové zařízení nepostavit. Protože oni by sem rádi ten odpad vozili. No samozřejmě. Každý by přece chtěl vozit odpad někam jinam. Ale jak už tady zaznělo mnohokrát, já si myslím, že bysme měli se starat hlavně o odpad náš, to znamená Brně, Brňanů, případně obyvatel Jihomoravského kraje. Řekl jsem už, že kapacita toho stávajícího zařízení, kotle K2 a K3, je dostatečná a minimálně na 12 let by tyhlety zařízení měla fungovat, s tím, že do budoucna nevíme, jestli je možné životnost těch kotlů prodloužit, kolik by to stálo a tak dál. Nicméně, 12 let je velice dlouhá doba. Za 12 let bude úplně jiná situace v energetice, mezinárodní situace, jiné technologie, jiná politika Evropské unie. Takže nevidím důvod, proč bysme tu věc měli řešit dnes, když o všech těch dalších aspektech, včetně toho ekonomického hlediska toho zařízení, můžeme dnes pouze spekulovat. Je to proto, že můžeme přijít o nějakou dotaci? Ale vždyť dotace jsou tady stále. Právě na věci, které stát, nebo Evropská unie podporují, jsou dotace vždy. To, když nám někdo říká, že za 10 let už ta dotace nebude, tak vlastně znamená, že za 10 let už možná nebude vůle podporovat takováto zařízení. Tak proč bysme my do toho měli dneska jít jako jedni z posledních, kteří takovouhle dotaci můžou získat. Pokud oprava kotle, nebo spalování, obecně, bude v té době považováno za ekologické, ekonomické a obecně prospěšné, tak jistě na to nějaké zdroje budou. Není důvod zase o tom rozhodovat dnes. Takže závěrem bych chtěl jenom říct, že já, jako zastupitel, si nemyslím, že můžu pustit dál projekt za 5.000.000.000, který vnímám jako nepotřebný, předražený, 24 a zároveň je tady všechno, co se týká ekonomiky, maximálně sporné, ale negativní dopad, ekologický, je nezpochybnitelný. MUDr. Dagmar Seidlová, Ph.D.: Já nejsem, vážená paní primátorko, vážení kolegové, já nejsem odborník na energetiku, nejsem odborník na spalování odpadu a likvidaci odpadů. To, co bych chtěla říct, je zásadní z toho pohledu, že 3 hod. už tady mluvíme o něčem, k čemu se máme zavázat a co máme udělat. A vrátila bych se tady ke slovům paní primátorky, které řekla před týdnem. My jsme se zavázali Brnu a zavázali jsme se Brňanům svým slibem. A 3 hod. tady vyvstávají další a další pochybnosti o tom, proč takovéto zařízení budovat, proč je mít. A jestliže vyvstávají pochybnosti, tak nemohu zodpovědně hlasovat pro něco, co vyvolává obrovské pochybnosti. A myslím si a domnívám se a mám pro to svoje důvody, že pro takovéto zařízení se opravdu hlasovat nedá, pokud jsem něco Brňanům slíbila. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Tak. V tuto chvíli není přihlášený žádný zastupitel, já se zeptám osob přítomných v sále, nezastupitelů, jestliš chce někdo reagovat? Vidím tam nějakou paní, jestli je to, já se přiznám, já totiž špatně, začínám špatně vidět. Ale předpokládám, že je to paní v černém prostě. Jo. Už to vidím výborně, je to paní či slečna. Ing. Nikola Jelínek, odbornice na toxické látky v životním prostředí, Arnika, z. s.: Moje jméno je Nikola Jelínek a v současné době pracuji na pozici odbornice na toxické látky v životním prostředí v organizaci Arnika, jejíž jméno už tady dneska zaznělo. V rámci své práce se zabývám dopady spaloven odpadu na životní prostředí. Arnika, abych před, předešla jakýmkoliv spekulacím, vystupuje nezávisle a odborně a nevyjadřuje stanovisko žádné politické strany. Většina toho, co zazní v následujících větách se vztahuje i na současně stojící spalovnu, která má kapacitu 240 000 t odpadu, nejen na to roz, rozšíření, které se tedy projednává. V případě odpadu se budu vyjadřovat ke komunálnímu, případně se směs, ke, ke směsnému komunálnímu odpadu. Česká republika měla ještě poměrně nedávno ambiciózní plán, jak omezí skládkování do roku 2004, 2024. Termín se nakonec posunul a v současné době to vypadá, že ho nestihne omezit ani do roku 2030, protože stále skládkuje zhruba polovinu komunálních odpadů, které vyprodukuje. Zatímco procházely procesem hodnocení vlivu na životní prostředí nové záměry spaloven, jejichž kapacita je v současné době, stávajících, ale odsouhlasených Ministerstvem životního prostředí, dostatečná, zavázala se Česká republika k plnění cílů recyklace komunálního odpadu, pro které má 3 milníky. V roce 2025, 30 a 35 máme za úkol recyklovat 55 %, 60 a 65 % komunálního odpadu. Pro Brno tadle situace, co se týká skládkování, úplně neplatí. Protože to v podstatě neskládkuje, a téměř vešker, veškerý komunální odpad, který se v něm vyprodukuje a nezrecykluje, skončí ve spalovně odpadů. Údaje o úrovni recyklace pro Brno jsem nedohledala, ale v roce 2021 bylo, podle dvouročenky, sebráno odděleným sběrem, to znamená, že úroveň recyklace je nižší, zhruba 40 % komunálního odpadu. V Jihomoravském kraji bylo v roce 2019 materiálově využito neboli recyklováno 43 % komunálního odpadu. Energeticky využito 34,4 %. Já bych ráda věděla, kde vezme Brno, ale i kraj, dostatek odpadu na to, aby tyto cíle plnilo, zatímco bude muset plnit další kotel na spalování odpadů. Další věc. V minulém roce vyprodukovalo samotné, samotné Brno 200 000 t komunálních odpadů. V roce 2035 to bude o něco víc, zhruba 216 000 t komunálního odpadu. Vychází to z pro, projekce TIRAMISO, z nichž bude zapotřebí, jak už jsem říkala, recyklovat v roce 2006, 35, 65 % odpadu. Celý Jihomoravský kraj vyprodukuje v tom roce 2035 zhruba 782 000 t odpadu, z nichž by měl energeticky využít 25 %, s možným přesahem do skládkování. Těch 25 % je 195 000 t odpadu, což už je, což je míň, než je současná kapacita SAKO Brno. To znamená, že už v současné době má Brno nejen dostatečnou kap, má Brno nejen dostatečnou kapacitu pro své vlastní město, ale pro celý Jihomoravský kraj. Přestože dochází k dovozu odpadu z, ze sousedních krajů. A mě by zajímalo, jakým způsobem přispěje navýšení kapacity k plnění těhle recyklačních milníků, s ohledem na to, že ta životnost kotle bude dalších několik desítek let. V dokumentaci nespecifikováno, nebo jsem nenašla. Poslední, k čemu se chci vyjádřit, energetické využití odpadu je oproti skládkování výše v hierarchii nakládání s odpady, protože se z něj dá získat energie, ale oba přístupy k odpadu jsou lineární a ani jeden z nich nepřispívá k cirkulárnímu odpadovému hospodářství. Proto by mě zajímalo, jak dlouho má Brno v plánu odebírat elektřinu, která má vyšší uhlíkovou náročnost? To znamená, její výrobou se uvolní do ovzduší více CO2, než je současný energetický mix elektřiny v České republice, případně v Evropské unii, kde je ještě nižší. Proč bysme měli považovat spalovnu za čistý zdroj energie, když každoročně uvolní do ovzduší přes tunu organických látek, mezi kterými jsou látky mutagenní 25 nebo karcinogenní? Proč považovat energetické využití odpadu za ideální řešení, když z něj zbyde třetina toho, co do spalovny vložíme, obohacena o uvolněné a nově vzniklé toxické látky? A konkrétně, jak chce Brn, Brno snižovat emise CO2, když na svém území bude pálit větší množství odpadků než dosud, a to v situaci, kdy z důvodu plnění klimatických závazků, například Dánsko uzavírá ⅓ svých spaloven, zatímco my plánujeme stavět další a rozšiřovat stávající? Jak chce Brno, jak chce město Brno dos, dostát svým plánům ve Strategii Brno 2050, kde si dalo za úkol snížit produkci a podpořit prevenci vzniku směsného komunálního odpadu, a zároveň zvýšit podíl tříděného odpadu a jeho recyklaci pomocí rozšíření stávající spalovny? Jak už bylo zmíněno, zmíněna i Hnutí DUHA, tak ta společně s Greenpeace napsala studii, Energetická revoluce, která vyšla v roce 2021, a ta nepočítá ani s jednou spalovnou odpadu, která by vyráběla elektřinu, a doporučuje přeorientovat se na bez em, bez, na nefosilní zdroje energie. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Zeptám se, jestli někdo další do diskuse, ať už ze zastupitelů, nebo z nezastupitelů? Paní zastupitelka Drápalová. Ing. Jana Drápalová: Já bych chtěla poděkovat za vystoupení paní, nebo, jo, paní Jelínek z Arniky, myslím si, že ty otázky, které kladla, byly velmi zajímavé. Na druhou stranu se jasně ukazuje, že polovina odpadů v České republice končí stále na skládkách a naplnit ty cíle snižování využitím toho odpadu bude skutečně velmi těžké. Na druhou stranu, já bych jí jenom chtěla říct, že když se ptala, co bude dělat Brně, Brno v roce 2035, když ten odpad mít teda nebude, no tak ono totiž nebude mít v roce 2035 ani kde to spalovat. Protože ty 2 stávající kotle, K1, teda K2, K3, budou v roce 2035 na konci svojí životnosti. A pokud by v té době ta K1 stála, tak může Brno, pokud se opravdu těch cílů podaří dosáhnout, nerekonstruovat ty 2 kotle a snížit tu kapacitu té, toho SAKA tak, aby odpovídala těm skutečným množstvím odpadu, které v té době budou k dispozici. Pokud to neudělá, tu K1, tak v roce 2035 nejenže nebude mít kam dávat ten odpad, ale bude muset samozřejmě řešit velký problém s tím, jakým způsobem vůbec zafinancovat to, aby aspoň odpad, energeticky využitelný odpad z města Brna, uznávám, byla bych strašně ráda, kdyby ho v té době bylo jenom těch 30 %, zatím tomu ty trendy teda moc nenasvědčují, tak bych si myslela, že by bylo mnohem jednodušší zavřít ty, a neinvestovat do těch starých kotlů. Já teď zvažuji, jestli mám dát návrh na stažení bodu? Ale proč ne, dám ho. Tak, navrhuji stažení bodu. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Dobře. O tom hlasujeme, podle jednacího řádu, bez rozpravy. Takže návrh na stažení bodu. Technická, pan náměstek Suchý. Mgr. Jaroslav Suchý, náměstek primátorky: Prosím o pauzu na poradu klubu Lidovců a Starostů. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Pauza 5 min., bude stačit? Tak. 5minutová pauza. Poprosím ale, vraťte se, pokud už směřujeme k hlasování, tak ať to dotáhneme do oběda, ať nemusíme dělat nějakou dlouhou, obědovou přestávku. Pokračování po přestávce Rozprava – pokračování JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Tak. Padl návrh na stažení tohoto bodu z projednání programu, takže o něme, o něm budeme v tuto chvíli hlasovat. To znamená, zahajuji hlasování o návrhu, bod č. 3), je stažen z projednání: Hlasování č. 4: 10 - 7 - 14 - 20 JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Návrh nebyl přijat, nebyl schválen, takže pokračujeme v projednání tohoto bodu. Tak. Vypadá to, že se nikdo nehlásí, pan zastupitel Novotný. 26 Mgr. René Novotný: Já bych chtěl, prosím Vás, navrhnout v tomto bodě, č. 3), v návrhu usnesení, ve variantním návrhu, varianta A, varianta B, varianta C, abychom hlasovali tajným hlasováním. A to z důvodu, jednak aby všichni zastupitelé po této dlouhé rozpravě a diskusi se mohli svobodně, demokraticky rozhodnout, bez, dle mého názoru, následného veřejného nátlaku, ať už ohledně osobních nějakých rozhodnutí, popřípadě politických klubů. Děkuji a písemně Vám to předám. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Tak. A jestli jsem to pochopila správně, protože to usnesení je naformulováno v bodě 3), napřed máme bod č. 1 - je bere na vědomí, a pak jsou vlastně varianty, že ten Váš návrh směřoval k tomu, aby tajně bylo hlasováno o těch variantách? Mgr. René Novotný: Pardon, ještě jednou, ano, ať je to srozumitelné, návrh usnesení zní, 1. bod - bere na vědomí tohoto, ten můj návrh se týká jenom té druhé části, kde máme variantu A, variantu B, variantu C. Tak o této žádám, aby se hlasovala tajnou volbou, o kterém rozhodneme teď, v hlasování. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Dobře, děkuji. Já poprosím právní poradu o vyjádření se k možnosti tajného hlasování. Mgr. Tomáš Petr, vedoucí Referátu obchodních společností, Organizační odbor MMB: Určitě je možné usnesení rozdělit, bere na vědomí hlasovat veřejně a ten zbytek tajně. Jen přemýšlíme, tady takový drobný problém, z technických důvodů asi nedokážeme zajistit tajné hlasování pro členy zastupitelstva, který se účastní distančně. Tak mě napadá a navrhuji a doporučuji, aby zastupitelstvo tajnou volbu umožnilo jenom zde přítomným členům, a s tím, že distančně se účastnící zastupitelé budou hlasovat veřejně. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Dobře, děkuji. To mně přijde jako smysluplný návrh. Tak. A hlásí se pan, a teď nevím, kdo byl první? Jo. Pan Lahoda. Mgr. Marek Lahoda: Já dám slovo panu Koláčnému, první. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Dobře. Tak, Tomáš Koláčný. Bc. Tomáš Koláčný: Jsem slyšet? JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Ano. Bc. Tomáš Koláčný: Doufám, že ano. Tak já bych chtěl jenom vyjádřit, že jsem proti tomuto návrhu, aby distančně hlasující byli kráceni na svých právech. Mgr. Jasna Flamiková: Já bych chtěla vyjádřit svoje znepokojení nad tím, že nám pořád nebylo odpovězeno na řadu dotazů, které jsme položili. A považuju, pokud je možné to hlasování odložit, a nám nebylo odpovězeno, a je tady ten prostor, tak prostě nevím, proč vedení města odmítá nechat prostor odborníkům, nebo proč samo na některé dotazy neodpoví? JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Odborníci měli prostor promluvit. Já jsem se jasně ptala, jestli kdokoliv z přítomných chce reagovat. A, za mě, spousta těch otázek byla řečnických, některé z nich samozřejmě byly věcné, na velké množství otázek bylo odpovězeno v písemných podkladech. A já si myslím, že každý zastupitel, pokud má pocit, že mu na nějakou otázku nebylo zodpovězeno, tak může vyjádřit ten svůj názor v hlasování, že nemá dostatek informací. A sama, třeba paní zastupitelka Drápalová, se, pokládala dotaz, ale pokládala ho stylem, my už jsme to sice slyšeli v pondělí na projednání, my už jsme to 27 od SAKA slyšeli, ale já to chci slyšet ještě jednou. Tak, no a, tak v tu chvíli si myslím, když sama říkáte, paní zastupitelko, že už jste to slyšela, tak asi Vy už tu informaci máte. A žádný další zastupitel se nepřihlásil s tím, že by tu odpověď chtěl znát. Tak aby Vy jste ji měla 2x, nevím, nemyslím si, že je to úplně jako nezbytně nutné. A znovu říkám, jako pokud má jakýkoliv zastupitel pocit, že na některou z jeho otázek nebylo odpovězeno, tak je to asi důvod, protožes, jakou vyjádří svou vůli nějak v hlasování. Pan zastupitel Lahoda. Mgr. Marek Lahoda: Já jsem velmi znepokojen tímto návrhem na tajné hlasování. Naposledy se hlasovalo takto tajně o prodeji Jalty. A jak je možné dohledat v médiích, tak právě kvůli tomu tajnému hlasování poté policie nemohla dopátrat toho viníka, této kauzy. Takže já jsem opravdu velmi, velmi znepokojen. A opravdu bych chtěl také slyšet ty odpovědi na ty otázky, které tady vznesl pan Krásný. Chtěl bych, aby je slyšeli všichni zastupitelé za koalici, kteří se neúčastnili toho pondělního projednání. Takže žádám, aby bylo uděleno slovo zástupcům společnosti SAKO, aby se k tem, k těm otázkám mohli vyjádřit. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Tak asi, asi těžko budete Vy vyzývat SAKO, aby se vyjádřili k otázkám, které položil pan zastupitel Krásný, pokud pan zastupitel Krásný netrvá na odpovědích. Právě proto jsem říkala, že velká část těch otázek byla řečnických. Takže přijde mně to trošku úsměvné. A samozřejmě, kolegové ze SAKA mají prostor, jestli jako chtějí reagovat, tak samozřejmě můžou, k tomu jsem opakovaně vyzývala. Takže, pokud jako chcete, kdokoliv, kdo jste přítomní v sále, reagovat na cokoliv, co tady padlo, tak máte prostor. Ten prostor Vám nikdo neupírá. Paní zastupitelka Drápalová. Ing. Jana Drápalová: Já bych chtěla rovněž požádat o vystoupení zástupců SAKO. Mně to zdůvodnění, že už jsme to jednou slyšeli, přijde hrozně zvláštní, protože ten seminář vůbec nebyl veřejný, ten seminář byl jenom pro zastupitele. Dokonce ani na něm nemohli být novináři. A teď teda je tady poprvé příležitost si to poslechnout na veřejném zasedání zastupitelstva. Domnívám se, že na to máme právo. Takže o to opakovaně žádám. To, co říkal pan Krásný, mě totiž znepokojilo, protože evidentně prostě ty jeho informace, a to samozřejmě chápu, že v pondělí nemohl, nejsou úplně přesné, a třeba by se potom necítil úplně dobře, když by pak zjistil, že to je jinak. Tak já si myslím, že by mělo být v jeho zájmu, pana Krásného, aby si to poslechl. A prosím o to tedy zástupce SAKA, ať se přihlásí. Protože, protože když paní primátorka tak krásně řekla, že jim dává možnost, tak se, pánové vzadu, k tomu postavte chlap, jako chlapi. Mgr. Vladan Krásný: Já děkuju o obavu o moji osobu, jsem tomu velmi rád. A znovu, jak paní primátorka velice správně podotkla, já jsem se neptal ani zástupců SAKA, ani vedení města, já jsem se ptal Vás, jestli Vám to nevadí. Tečka. Řečnická otázka. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Pan zastupitel Hollan. Bc. Matěj Hollan: Slyšíme se? JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Ano. Bc. Matěj Hollan: Já bych jenom chtěl říct, že taky nesouhlasím s tím, aby bylo rozdílný způsob volby pro distanční a pro ty, co jsou v sále. Nemyslím si, že to má oporu v jednacím řádu a že by to takto mohlo obstát, aby to hlasování bylo zaráz veřejné a tajné. Myslím si, že to neumožňuje ani zákon o obcích tímto způsobem postupovat. V tom bych rád si vyžádal právní poradu, jestli je možné hlasovat hybridním způsobem, tajně a veřejně zároveň? To je jedna věc. Druhá, že jsem, že bych opravdu rád slyšel jasné závěry, na kterých se shodne SAKO i Teplárny, jak je to s tím CO 2, jestli v případě výstavby 3. kotle je pravda to, co je v žádosti o dotaci, a jak je přidělena dotace, a to, co je v SECAP, nebo to pravda není? Aby na to od, o, aby na to ze strany města a městských firem existovala jedna odpověď. Není to tak, jestli se chtějí, nebo nechtějí nějací odborníci vyjádřit, je to moje žádost, jako 28 zastupitele, dostat od orgánů města na tu, na to jednu odpověď, před tím hlasováním, než k němu přistoupíme. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Tak. Já poprosím ještě právní poradu ohledně toho hlasování, veřejné, tajné, s tím, že máme distančně připojené některé ze zastupitelů. Mgr. Tomáš Petr, vedoucí Referátu obchodních společností, Organizační odbor MMB: Pardon, já jsem se tady právě radil, v našem kruhu, takže jsem přesně nešlyšel, čekám, že mám reagovat na to krácení práv, od pana Koláčného, je to tak? JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Ano. Reagovat na to, jestli je možné, aby, pokud samozřejmě by o tom rozhodlo zastupitelstvo, protože o tajné volbě budeme hlasovat, o tom návrhu, jo? Zatím k tomu vedeme diskusi, ale samozřejmě, pokud by mělo být tajné hlasování, tak o tom musíme napřed hlasovat, že, že chceme tajné hlasování. Tak jestli, kdyby toto bylo podpořeno, tak jestli je možné, že, nebo jak prostě naložit s osobami, které jsou on-line? Mgr. Tomáš Petr, vedoucí Referátu obchodních společností, Organizační odbor MMB: To je, to je dobrý dotaz. Myslím si, že tady fakt musí rozhodovat, částečně, selský rozum. Celé distanční, distanční účast prostě byla zavedená během Covidu. Všem tady asi, jako, nenapadá nás, mě nenapadá, jakým způsobem můžu zaručit, že ten tajně odevzdaný hlas, z Prahy, prostě tady bude doručen, že ho můžu spočítat. Já to nevím. Ostatně, aji teda v jednacím řádu, když už jsme u toho, mimo jiné, si myslím, že neexistuje přímo právo na distanční zasedá, jakože distanční účast. Fakt to byla výjimka za Covidu, v zákoně to upraveno není. Vychází se z toho, že zasedání je verejné, můžou sem lidi dojít, nesmí se konat per rollam. Je tady ta výjimka, a my v jednacím řádu přímo máme, že člen zastupitelstva, který se distančně účastní, tak hlasuje prostřednictvím jednotky hlasovacího zařízení. Chápu, že je to poměrně jako těžké, to takhlenc pro ty distančně účastnící jako skousnout, ale opravdu jako my to nedokážeme technicky zajistit. A pravděpodobně to jako nemusí mít úplně vliv na platnost toho usnesení, bude-li přijato, za předpokladu, že by pro hlasovalo například 50 zastupitelů. Jaký je význam toho, že 2 nemohli hlasovat? Myslím si, že právo zastupitele bude zároveň spočívat v tom, aby se mohl k věci vyjádřit, aby mohl prostě nabídnout svůj pohled na věc, přesvědčit ostatní, že tohlencto rozhodnutí není správné. Tady k žádnému zásahu jako nedochází. Tudíž hlasování bude umožněno, samozřejmě. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Dě, děkuju tadyzato právní posouzení. Paní zastupitelka Drápalová. Ing. Jana Drápalová: No, tajné hlasování je opravdu mimořádný instrument. Zastupitelstvo města Brna k němu nepřistupuje téměř nikdy, kromě u bodů, u kterých, z nějakých důvodů prostě, se zastupitelé nechtějí veřejně postavit za to svoje rozhodování. Já bych chtěla všechny zastupitele vyzvat, zejména zastupitele z koalice, aby nehlasovali pro to tajné hlasování, a to z toho důvodu, že jste tady všichni obhajovali, že konáte v souladu s veřejným zájmem, v souladu se zájmem, nejlepším vědomím a svědomím, v souladu se zájmem občanů města Brna. A teď, najednou, chcete ukončit tadyten dnešní, vlastně, teď nevím, jak to mám nazvat, prostě tu dnešní obhajobu zájmů Brňana tajným hlasováním? Ing. Karin Podivinská, náměstkyně primátorky: Já jenom zareaguju na slovo paní kolegyně. Jani, není to tak, že se něčeho bojíme, ale právě chceme dát větší možnost se vyjádřit svým členům. Minimálně tedy za hnutí ANO. Aby nebyli svázáni žádným politickým rozhodnutím, ale aby se mohli svobodně rozhodnout, sami, zda výstavbu kotle podpoří nebo nepodpoří. O tom to je. Mgr. Jaroslav Suchý, náměstek primátorky: Já bych chtěl jen stručně deklarovat, že klub Lidovců a Starostů se vysloví proti tajnému hlasování . Ing. Jana Drápalová: Náš klub bude také hlasovat proti tajnému hlasování, protože si myslím, že zastupitelstvo koná ze své, z principu, ze zákona veřejně, je veřejně přístupné pro občany, občané mají právo vědět, 29 jak který zastupitel hlasuje. A domnívám se, že argument, že někteří nechtějí, aby se to vědělo, tak to není přece žádný, v demokratickém systému, žádný důvod pro tajné hlasování. Tak ať třeba nehlasují vůbec, když nechtějí, aby se vědělo, jak budou hlasovat. Mgr. Marek Lahoda: Za náš klub můžu taky vyslovit, že jsme proti tajné volbě. Já, osobně, si taky myslím, že pokud teda koaliční členové konají v maximálním veřejném zájmu občanů města Brna, tak by se za svůj postoj měli veřejně postavit. A jak tady řekla teďka paní zastupitelka Drápalová, pokud někdo pro to hlasovat nechce, tak pro to hlasovat nemusí. A opakovaně žádám, aby tu zaznělo, zazněla reakce ze strany zpracovatele toho dokumentu na ty otázky, které tady padaly. Mně, mně ty informace opravdu chybí. Já chcu, aby tady ty odpovědi zazněly. Mgr. Jasna Flamiková: Ona už to kolegyně řekla, že samozřejmě budeme proti tajnému hlasování. Ale pokud tady lítá ve vzduchu možnost způsobení až několika miliardové škody Brnu, nebo jeho společnostem, tak by mě zajímalo, zda hlasováním pro tajné hlasování není možné umožnit nevyšetření a poškodit tým Brno? Je to takové napomáhání trestnému činu. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Pan zastupitel Hollan, jestli je to tak? Bc. Matěj Hollan: No, já se ještě jednou, znova vrátím, zkusím to říct pregnantněji, ten můj dotaz na právní rozbor. Ve chvíli, když je jednacím řádem zavedena možnost se distančně účastnit, vyplývá z toho i možnost hlasovat. Nikoliv možnost vstoupit do diskuse. Mnohokrát, i v době pocovidové, bylo rozhodnuto o důležitých věcech i hlasy lidí, kteří byli připojeni distančně. Ty práva zastupitele v tom jsou stejná, protože to upravuje jednací řád. Bylo to tak, ano, v době Covidu povoleno Ministerstvem vnitra, takto k tomu přistoupeno, od té doby to dále platí. Ten můj dotaz byl ale formulován jednoznačně. Umožňuje zákon o obcích současné hlasování tajně i veřejně? Ano, nebo ne? Pokud ho umožňuje, tak na základě čeho? Z čeho vyplývá, že je možné zaráz hlasovat tajně i veřejně, když si schválí zastupitelstvo tajnou volbu, tak jak současně toto bude dodrženo? Já se ze čtení zákona o obcích, případně jednacího řádu, nejsem schopen tam nikde najít, že je možné hlasovat obojími způsoby zaráz. Protože buď se hlasuje veřejně, tak aby to bylo veřejně dohledatelné, nebo tajně, ale ten obojí způsob souběžného hlasování mi nedává smysl, protože ty 2 hlasování stojí v sobě. Tak prosím ne o to, jestli to umíte technicky zajistit, nebo ne, protože o tom se asi není potřeba bavit, Piráti i další subjekty mají běžně tajné hlasování, některé země tak umí dokonce volit. Takže to určitě de zajistit, tato věc. Ale z čeho to právně vyplývá, že je možné, aby to bylo souběžně, tak i tak? JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Tak. Poprosím ještě znovu vyjádření právníka, i když předpokládám, že na nic moc jiného jako nepřijdeme. Mgr. Tomáš Petr, vedoucí Referátu obchodních společností, Organizační odbor MMB: Bojím se taky, že na nic nového nepřijdeme. Zastupitelstvo rozhoduje samo o tom, jakým způsobem bude jednat. Zákon o obcích neupravuje, jestli, že by to musela být vždy veřejná, veřejné hlasování, umožňuje se tajné hlasování. Tudíž, zastupitelstvo může rozhodnout, že hlasuje tajně. Vlastně rozhodnutím zastupitelstva, v některých očích, určitě může dojít ke zkrácení práv v tom smyslu, že jiným bylo umožněno hlasovat tajně, zatímco jim ne. Částečně nechápu, že vlastně se tady propaguje jako verejná, verejné hlasování a zároveň vadí, že ti stejní nemůžou hlasovat tajně. Je to bezvýchozí situace. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Je to, je to takový lehký paradox. Ano. Mgr. Tomáš Petr, vedoucí Referátu obchodních společností, Organizační odbor MMB: Zastupitelstvo se může usnést. A různými způsoby. Zákon o obcích říká, asi, že, za, každý zastupitel má 1 hlas a usnesení se přijímají nadpoloviční většinou. Nakolik bude relevantní ta nemožnost hlasování těch, který se účastní distančně, jestli se kvůli tomu nebudou účastnit 30 zasedání, to asi ať si každý, nebo to potom dodáme písemně, nějaký podrobnější rozbor. Úplně se teď necítím na takovou polemiku. Mgr. Bc. Tomáš Anderle, MBA, LL.M.: Pro nás jsou oba dva druhy hlasování přijatelné, dávají smysl, tudíž náš klub se pravděpodobně zdrží hlasování. Jen bych eště krátký dovětek, ať nezdržuju, chtěl navázat na pana zastupitele Krásného. Tedy navýšení o 100 % je opravdu logicky nepřijatelné, nebo prapodivné, minimálně, a vadí mi to. Řídím se pouze zdravým selským rozumem. Mgr. Marek Lahoda: Já bych chtěl pouze konstatovat, že to nebyla právní porada, to byl výsměch. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Dobře. Já už jsem tady říkala na minulém zastupitelstvu, v nějakém svém příspěvku, že jsem u některých osob zvyklá na pejorativní hodnocení jiných osob. A zároveň jsem tím chtěla jako naznačit, že si nemyslím, že to patří jako mezi pravidla slušného lidského chování. A ten můj postoj mám stále. Paní zastupitelka Drápalová. Ing. Jana Drápalová: Já rozhodně nepatřím k těm lidem, kteří jsou zvyklí běžně někoho dehonestovat nebo urážet, ale tady bych se chtěla také vyjádřit, že si myslím, že právní porada by měla se věnovat právní poradě, a ne své, tam vyjadřovat nějaké svoje osobní hodnocení situace na zastupitelstvu. Pak jsem chtěla říct, že nám tady nebylo skutečně odpovězeno na to, a tady opakovaně, tady kolegové zastupitelé zdůrazňují, že došlo k dvojnásobnému navýšení ceny oproti původně očekávané ceně, která se stanovovala v době, kdy vůbec nikdo nic nevěděl o energetické krizi, válce na Ukrajině a dalších věcech. A ten dramatický nárůst cen v tom období krize, v období krize, zejména v těch energetických a technologických, teda pardon, zdražení všech technologických a energetických celků, a to tady padalo porovnání s některými jinými stavbami v České republice, jako například ten Mělník, tak jako mně to úplně nelogické nepřipadá. A já si myslím, že zdravý selský rozum se dá uplatňovat jedině tehdy, pokud máme k dispozici všechny informace. Protože když mám informace částečné, tak mně zdravý selský rozum je úplně k ničemu, s odpuštěním. Takže znovu prosím o to, aby se tady k tomu průběhu zakázky, čemuž se totiž ty materiály, ať je čteme sebepečlivěji, nevyjadřují, s výjimkou jenom jediného, a to je ta prezentace společnosti SAKO na tom pondělním semináři, tam, myslím, 1 slajd, nebo 2 slajdy se tomu věnovaly, ale rozhodně neodpovídají tam, ty slajdy, na tu, na ten dotaz tady, jak pana Aberleho, tak pana Krásného, jak je možné, že došlo k dvojnásobnému navýšení ceny oproti tomu před, původně předpokládanému. Takže, vzhledem k tomu, že i tu konečnou cenu samozřejmě hodnotila Evropská komise při rozhodování o přidělení, nebo o rozhodování o dotaci a jim se to asi nezdálo nepřiměřené, tak, tak v tom případě jako opravdu nevím, proč tadytu informaci nemůžeme dostat. Mgr. Marek Lahoda: Já opravdu jsem nikoho opětovně nějak pejorativně neosočoval, já pouze konstatuji, že to vystoupení, které tady proběhlo, prostě nebyla právní porada. A z tohoto důvodu, protože opravdu z procesního hlediska je to velmi nejisté a hrozí prostě, že tady dojde k nějakému porušení, ať už jednacího řádu, nebo zákona, tak my žádáme o pauzu na poradu a chceme, aby vedení města zajizdilo, zajistilo stanovisko Ministerstva vnitra, k tomuto. Protože opravdu není možné, aby tady část zastupitelstva hlasovala tajně a část veřejně. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Dobře. Já se to pokusím shrnout zase trošku selským rozumem. Jak zákon o obcích, tak jednací řád hovoří o tom, že tajné hlasování je možné. Více to rozvedeno není. Ani v zákoně o obcích, ani v jednacím řádu. Jednací řád je dokument, který si přijalo Zastupitelstvo města Brna. Jakýkoliv procesní postup v rámci zastupitelstva, který není upraven jednacím řádem, a zároveň není v rozporu se zákonem, tak si může to zastupitelstvo na tom svém jednání upravit. Tady padl návrh na to, aby bylo hlasováno tajně, v těch variantách, já jsem dostala v mezidobí písemný návrh toho usnesení, a to usnesení zní - Zastupitelstvo města Brna souhlasí v souladu s ustanovením čl. 8, odst. 7 jednacího řádu zastupitelstva, s tím, aby hlasování o částech usnesení navržených ve variantách pod bodem č. 3 proběhlo prostřednictvím tajného hlasování. To znamená, že členové Zastupitelstva města Brna účastnící se tohoto zasedání prezenčně, hlasují tajně. Takto zní celý návrh usnesení, to znamená, je tam, do toho návrhu usnesení vtěleno to, že tajná volba se bude, 31 bude týkat pouze těch, kteří hla, kteří jsou zde přítomni prezenčně. O tomto usnesení budeme hlasovat, protože bylo navrženo. To usnesení buď projde, nebo neprojde. Pokud by to usnesení prošlo, a zároveň by kterýkoliv ze zastupitelů, ať už je to ten, který je tady prezenčně přístup, pří, přítomný, nebo ten, který tady není prezenčně přítomný, měl za to, že tadytoto usnesení bylo protizákonné, tak má samozřejmě jasně dané možnosti, jak se proti takovému, případnému, protizákonnému usnesení bránit. Myslím si, že prostě nic jiného na tom nevymyslíme. Každý si bude hlasovat tadyotom návrhu usnesení tak, jak uzná za vhodné. My jsme tady slyšeli některé argumenty, nebo už vyjádření jednotlivých klubů. Já, za sebe, jenom říkám, a tu poznámku jsem tam měla, že mně také přijde poměrně zajímavé, že proti tomu, proti té možnosti hlasovat, jak tajně, tak veřejně, se, se vyslovují ti, kteří zároveň říkají, že chtějí veřejnou volbu. To znamená, pokud chtějí veřejnou volbu a pokud, pokud mají tu možnost ti, kteří jsou prezenčně, teda, kteří jsou on-line připojeni, hlasovat, tak, podle mě, jako jejich právo, jako nějak zkráceno není. Jiné by to bylo v případě, kdyby ty osoby, které jsou připojeni on-line, chtěly tajnou volbu. A za tu se zasazovaly. Tak bych pak chápala, že budou chtít mít i zachováno svoje právo hlasovat tajně. A co se ještě týče toho, jak máme jednací řád upraven, že připouštíme distanční formu, tak ne všichni jste byli přítomni těch debat, když jsme jednací řád měnili. A ty debaty byly skutečně bezprostředně v návaznosti na Covid a ty naše úvahy byly vedeny v tom, že chceme primárně zachovat osobní přítomnost zastupitelů na zastupitelstvu a pouze skutečně ve výjimečných zdravotních důvodech, že umožníme distanční formu. Dokonce jsme uvažovali o variantě, že skutečně dáme do jednacího řádu, že to bude výlučně ze zdravotních důvodů a že případně bude i potřeba nějakým způsobem ten zdravotní důvod prokázat. Nakonec jsme se rozhodli demokratičtěji a umožnili jsme v tom jednacím řádu, že to je bez uvedení konkrétního zdravotního důvodu. Ale ten záměr skutečně byl, že by měli tady zastupitelé být osobně. A jako to, že jako umožňujeme a jsme benevolentní, že i když někdo má nějaké jednání, které je jako výrazně důležitější než dnešní jednání zastupitelstva, tak že umožníme jeho distanční připojení, navíc když ten zastupitel o to požádá, v rozporu s jednacím řádem, v 01:00 hod. ráno, pak dochází k tomu, že se nemůžeme spojit, protože ho není slyšet, tak si skutečně myslím, že je to, do jisté míry, zneužití té možnosti zastupitele přihlásit se distančně. Samozřejmě to, že je přihlášený distančně pan ministr Hladík, tak, z mého pohledu, prostě je akceptovatelné, protože jako předpokládám, že všichni vnímáme, že jeho funkce je natolik jako významná, že jeho časové možnosti jsou skutečně jako omezené. Ale to, že tady není jako pan zastupitel Hollan, si každý asi vyhodnost, vyhodnoťme sám. Paní zastupitelka Flamiková. Mgr. Jasna Flamiková: Já bych chtěla položit takovou jako otázku členům koalice, jestli jim skutečně nevadí, natož, za, to, že tady nikdo za SAKO nevystoupil a neřekl, jak to teda bylo s tou zakázkou? Protože tady se něco tvrdí, ta zakázka se zpochybňuje, ale nedá se prostor nikomu, kdo třeba tady mluvil na pondělní prezentaci, kde ti zastupitelé nebyli. Mně to přijde velmi podivné. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Já opakovaně říkám, opakovaně, a myslím, že v tom záznamu to je opakovaně, že kdokoliv je tady přítomný, ať už ze společnosti SAKO, nebo ze společnosti Teplárny, tak má možnost se vyjádřit. Co se týče těch konkrétních částek, máte je uvedené v té komplexní analýze, která je prvním dokumentem, který, který schvalujeme, tam jsou ty přesné částky stanoveny, i kolik byla předpokládaná cena, i kolik byla vysoutěžená cena. Je tam informace i o tom, že to byl pouze jediný, jediný zájemce o tadytuto zakázku. Takže ta informace je v písemném materiálu. Pan zastupitel Aberl. Bc. Tomáš Aberl: Já jsem chtěl hlavně zareagovat na paní Drápalovou, ona mě označila, že jsem zde něco přednesl, já tady mluvím dneska poprvé, tak jen k tomu, abych to, abych to jednou uvedl na pravou míru. Tak sklo, v mém příjmení se skloňuje dle pá, pán. To znamená Aberla, ne Aberleho, nebo takle. Tak jen, ať už si to jednou řekneme obecně. Ale když už teda mluvím, tak bych se rád vyjádřil. Za mě, vlastně jsem se snažil velmi důkladně prostudovat všechny ty materiály, bylo jich skutečně hodně. A ty materiály, právě jak tady neustále dneska zaznívá, přináší i mnoho pochybností. Mnoho vlastně nějakých věcí, na které nelze, dle mého názoru, ani další analýzou už nikterak zareagovat. Prostě pokud máme jednu nabídku, tak i když uslyšíme dalších x různých příkladů toho, jak to může být s cenou, tak, nebo tak, máme tam navíc 2 příklady už, tak nejsme schopni zkrátka odhadnout, jestli to je správně. Navíc, pokud tam je s tým VIA Consult toto, tak i kdybychom slyšeli dalších x tady, například od pánů ze SAKA, jak to bylo nastaveno, tak stejně ta pochybnost tam 32 neustále zůstane. My jen prodlužujeme, to, co si myslím, že je zkrátka potřeba říct, a to je, že pokud se rozhodneme pro výstavbu toho 3. kotle, toho, té K1, tak budeme se, už v dnešní době, ten náš, to naše rozhodnutí zakládat na informacech, na informacích, které byly určitě, určitě byly pochybné. A proto bych poprosil, už to dále neuvádím, pokud chce někdo za SAKO mluvit, ať mluví. Očividně doteďka nepřišel. Všichni zastupitelé, pokud chtěli, tak měli tu možnost si to včera poslechnout. Nemyslím si, že je důležité ještě, aby zastupitelé, keří to nechtějí poslouchat dneska znova, tak byli nuceni do toho, aby si to poslechli. Prosím, pojďme to už uzavřít. Za mě, já říkám naplno tento názor a myslím si, že bych rád eště tedy vyjádřil se k té tajné volbě. Za mě, ať už to bude tajná, nebo veřejná, je to jedno, tajná volba je demokratický prvek, ten nejdemokratičtější možný, dává prostor lidem se vyjádřit bez toho, aniž by byli pod tlakem. A to je, myslím, dobré, se na to také takle podívat. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: A vzhledem k tomu, že jsem dostala informaci o tom, že si právníci z našeho Odboru organizačního ráno volali o právní radu na Ministerstvo vnitra, tak dávám znovu slovo právníkům, pro doplnění informace, kterou máme. Mgr. Tomáš Petr, vedoucí Referátu obchodních společností, Organizační odbor MMB: Tak, budu stručný. Až, neexistuje právo na tajné hlasování. Zákon o obcích to nezná. Z ústavy to taky nevyplývá. Existuje právo hlasovat. To se snažíme zachovat, právě proto se umožňuje dvojí způsob hlasování. Konzultovali jsme to aji telefonicky s Ministerstvem vnitra a máme to posvěceno. Zákon do podrobností nejde. Až do takových. Bc. Tomáš Koláčný: Já bych poprosil písemně tadyto stanovisko, který přednesl pan právník. Protože se domnívám, že není v souladu se zákonem. Není možné, aby byl uplatňován dvojí přístup k těm samým zastupitelům. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Jednání zastupitelstva je audo, audiovizuálně přenášeno a zaznamenáváno. To znamená, tadytoto sdělení, které tady padlo, bude v tom zápise. A každý, kdo bude chtít tento právní názor, v budoucnu, jakkoli využít, tak ho bude mít přímo v zápise z jednání zastupitelstva. Nevím, Tome, jak, když seš on-line, bys ho chtěl písemně? Máme Ti to posílat mailem? Bc. Tomáš Koláčný: Klidně mně to pošlete mailem. Nicméně, já jsem se neptal na stanovisko pana právníka, ale na stanovisko Ministerstva vnitra, pakliže je s ním operováno. Pokud toto není možné zajistit, pak bych chtěl zdvořile, prostřednictvím předsedající, požádat, aby se k tématu vyjádřil pan Procházka, kterého považuji za kompetentního. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Dobře, pan, pan Mgr. Procházka si chystá odpověď a dávám, a dávám, dávám prostor panu zastupiteli Kubáskovi. Není slyšet, není slyšet, paní, pane zastupiteli? Zase eště neslyšíme. Není slyšet, bohužel. Poprosím zase techniky, ať se zkusí nějakým způsobem s tím vypořádat. Pan magistr už je připraven. Tak, můžete. Mgr. Miloš Procházka, advokát: Chtěl jsem říct, že jsem tady jako advokát SAKA. Nicméně, jsem-li dotázán, jsem současně občanem Brna, takže se můžu k věci vyjádřit. Zákon o obcích pracuje s pojmem hlasování v obou podobách. Stejně jako hlasování jednotlivce, stejně jako hlasování celku, konkrétního orgánu. U institutu hlasování už pracuje s pojmem hlasování pouze k celku. Napadá se hlasování, jakožto výsledek jednání orgánu. Váš jednací řád zastupitelstva pracuje s hlasováním důsledně jako s hlasováním celku. Neznám stanovisko Ministerstva vnitra a myslím si, že by bylo dobré ho znát, v tom souhlasím s panem zastupitelem, nicméně na tom, co jsem řekl, to ničeho nemění. Nevím, co bych k tomu měl dál říct. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Tak jste nám to výrazně zjednodušil. Tak. Zkus, zkusíme, zkusíme pana zastupitele Kubáska, jestli teda se nepodaří přihlásit? Teda, že bychom ho slyšeli? Není slyšet. Takže opět asi pošleme odkaz přes Teams, nebo, já nevím, jestli to vyjádření bude nějaké složité, jestli nezavolat třeba někomu 33 a pustit to, to jsme tady už taky měli, a pustit to přes, přes mobil. Jestli nemůžete zas zavolat panu náměstku Černému, a on to tady dá, pokud, pokud neplánujete nějaké sáhodlouhé vyjádření, takže bychom to zkusili přes mobil. Mgr. René Černý, 1. náměstek primátorky: Můžeš mluvit. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Ne, ne, tak spojení telefonicky se taky nepodařilo. Tak. Tady snaha o telefonické připojení a mezitím pan zastupitel Lahoda. Mgr. Marek Lahoda: Já mám jenom technickou poznámku, že je 13:00, a tak jak bylo dosud vždycky zvykem, tak ve 13:00, přesně, ukončujeme diskusi pro pauzu na oběd, protože jinak už mi v minulosti bylo řečeno, že se ta diskuse potom protahuje a protahuje a protahuje, takže bych chtěl… JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Jistě, Marku. A také jsem řekla, pokuds dobře poslouchal, že dnes nejedeme podle jednacího řádu, že nebyla přestávka 10:30, a zároveň jsem řekla, že pokud se to bude prodlužovat do nějakých pozdějších hodin, že si asi nějakou pauzu na oběd uděláme. Takže děkuji Ti za Tvé jako připomenutí času, pane, pane profesore, už je čas, ale myslím si, že teď to jako bylo trošku zbytečné. Mgr. Marek Lahoda: Jo, já jsem si všiml, že nejedeme podle jednacího řádu, no. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: A já znovu, a já znovu upozorňuju, že být pejorativní, podle mě, není v rámci zásad slušného chování. Tak. Už máme pana Kubáska. RNDr. Miroslav Kubásek, Ph.D.: Raz, dva, tři, slyšíme se? Mgr. René Černý, 1. náměstek primátorky: Jo, slyší. RNDr. Miroslav Kubásek, Ph.D.: Prima. Krásný odpoledne, paní primátorko, dámy a pánové. Já, když jsem se díval do jednacího řádu, tak opravdu tato kombinace zde není řešena, ale díval jsem se, kde to je jinde řešeno. Většinou se objevuje formulace, že na členy zastupitelstva, kteří se účastní zasedání zastupitelstva distančně, se tento jednací řád vztahuje tam, kde to povaha věci umožňuje. Ale teď tu kombinaci někde mají dokonce i řešenou, například Jednací řád Zastupitelstva Plzeňského kraje přímo uvádí, že tajné hlasování, prostřednictvím elektronického hlasovacího zařízení, nelze využít v případě distanční formy účasti členů zastupitelstva. A dokonce jednací řád Brno-sever má v bodě 8) napsáno - člen zastupitelstva, který se zasedání zastupitelstva účastní distančně, se nemůže účastnit hlasování v případě, kdy zastupitelstvo rozhodne o tajném hlasování. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Tak to, to je, to je, to je pro mě jako, jako, jako takový, jako zásadní okamžik jako dnešního dne, že v sále je tady poměrně velké množství právníků, a musel nám to rozuzlení poskytnout kolega, který, který, teda jestli se nemýlím, tak právní vzdělání nemá. Ale možná se mýlím. Tak. Dobře. Neboli, vracím se k tomu, co jsem říkala já, prostě tím, že to není upraveno, tak pokud my si to odhlasujeme, což samozřejmě nevíme, jestli si odhlasujeme, tak si tím vlastně upravíme ten jednací řád a to pravidlo si nastavíme. Tak. V tuto chvíli Vás poprosím, že si, já dám návrh na, na hlasování, že prodlužujeme, jo, pan náměst, eš, nebo ne, první, co dám, tak že dám v tuto chvíli návrh na hlasování, že prodlužujeme jednání zastupitelstva bez určení času. Ale znovu říkám, jako vnímám, že tady nebudeme jako do 3 bez oběda. Jenom jako chci tomu dát aspoň nějaký celek, aspoň to nějak jakokdyby ukončit. Takže v tuto chvíli prosím o hlasování. Prodlužujeme jednání zastupitelstva, zatím na neurčito. Zahajuju hlasování: Hlasování č. 5: 45 - 3 - 1 - 1 34 JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Takže pokr, takže to bylo schváleno a pokračujeme dál. Pan zastupitel Koláčný. Bc. Tomáš Koláčný: Já se domnívám, že pan Procházka jasným způsobem vysvětlil, že hlasování Zastupitelstva města Brna se neřídí jednacími řády jiných zastupitelstev, ale náš jednací řád uvažuje hlasování zastupitelů jako celku. To znamená, pokud se zde bavíme o změně jednacího řádu, tak bych chtěl požádat o písemné doručení návrhu změny jednacího řádu, který se tohoto týká. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Tome, myslím si, že toto, jako, tak prostě nefunguje. Prostě my, jakýmkoliv svým hlasováním, které, když je jako nějaké usnesení, jako navrženo, tak prostě rozhodujeme. A rozhodují zastupitelé na základě prostě návrhu a ten návrh na změnu jednacího řádu je vtělen do toho návrhu usnesení na tajné hlasování, s uvedením toho, že toto se vztahuje na ty, kteří jsou přítomni prezenčně. Takže ten návrh na tu změnu toho konkrétního procesního postupu je jasně dán, je dán písemně, já ho tady písemně mám. A my nejednáme o změně jednacího řádu jako, jako navždy. My jednáme, prostě budeme jednat, až o tom dám hlasovat, o té změně jednacího řádu pro tuto konkrétní situaci. A tam to bylo naplněno, já ten písemný návrh mám a o něm budeme písemně hlasovat. Teda, písemně o něm hlasovat nebudeme, budeme o něm hlas, hlasovat prostřednictvím hlasovacích zařízení. Pan zastupitel Koláčný eště s reakcí. Bc. Tomáš Koláčný: Já bych strašně rád věšel, o čem hlasujeme. Protože jednací řád znám, několikrát jsem byl iniciátorem jeho změn a úprav, nicméně tady skutečně nerozumím tomu, o čem se bavíme. Je tady nějaký písemný názor, který já nemám k dispozici, který navrhuje nějakou, pro mě, nesrozumitelnou změnu jednacího řádu, která dle sdělení paní primátorky nemá být dlouhodobá, nemá být trvalá. Já skutečně nerozumím. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Ano. Tak já se to pokusím vysvětlit eště jednou. A přečtu ten návrh usnesení. Návrh usnesení zní - Zastupitelstvo města Brna souhlasí v souladu s ustanovením čl. č. 8, odst. 7, Jednacího řádu Zastupitelstva města Brna s tím, aby hlasování o částech usnesení navržených ve variantách pod bodem č. 3 proběhlo prostřednictvím tajného hlasování. To znamená, že členové Zastupitelstva města Brna účastnící se tohoto zasedání prezenčně hlasují tajně. Je to úprava jednacího řádu pro tuto konkrétní situaci, pro hlasování v bodě č. 3, a to ani ne pro hlasování celé, ale jenom pro hlasování o variantách, které jsou v tom návrhu usnesení uvedeny. Bc. Tomáš Koláčný: Tak … JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Jo. Pardon. Ano? Bc. Tomáš Koláčný: Jestli můžu tedy na to zareagovat.? Jak už tady pan Procházka zmínil, zastupitelstvo města hlasuje jako celek. To znamená, já bych chtěl znát důvod, na základě čeho se zde, bez opory v jednacím řádu, vytvářejí 2 celky hlasujících? JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Já myslím, že se motáme v kruhu. Všechny jako dotazy, které byly položeny, za mě, byly zodpovězeny, ve vztahu, teď mluvím ve vztahu k problematice tajného hlasování, stejně o tomto návrhu musíme hlasovat, jo? Pořád jako připomínám, že o tom musíme hlasovat, a uvidíme, jestli tento návrh bude, nebo nebude podpořen. Paní zastupitelka Flamiková. Mgr. Jasna Flamiková: Já bych chtěla, děkuju za slovo, já bych chtěla načíst návrh usnesení - zastupitelstvo bere na vědomí, že si je vědomo všech negativních dopadů na společnost SAKO, Teplárny, město Brno i Jihomoravský kraj, které nastanou v případě ukončení projektu výstavby 3. kotle. 35 JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Tak. Takže já myslím, vzhledem k tomu, že teď už se nám nikdo nehlásí, tak půjdeme postupně. Budeme hlasovat tedy, v tuto chvíli, o návrhu usnesení, zjednodušeně řečeno, na to tajné hlasování, s tím, že tajné hlasování by se vztahovalo k těm osobám, které se účastní zasedání prezenčně. Tak. Takže, prosím, hlasujeme o tajném hlasování. Zahajuji hlasování: Hlasování č. 6: Neplatné hlasování JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Ano. Hlasujeme o tajném hlasování. Pro 30, proti 12, zdrželo se 7. A Jarek Suchý hlásí co? Mgr. Jaroslav Suchý, náměstek primátorky: Paní primátorko, omlouvám se, uklikl jsem se. Prosím, hlasovat ještě jednou. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Takže zpochybněné hlasování. Takže znovu hlasujeme o tom návrhu pana zastupitele Novotného, o tajném hlasování. Tak znovu hlasujem. Zahajuji hlasování: Hlasování č. 7: 28 - 14 - 6 - 3 JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Návrh byl schválen. Tak. Takže víme, že o těch variantách, 1, 2, 3, budeme hlasovat tajně. Nyní máme tedy návrh paní zastupitelky Flamikové, jestli už ho máme písemně? Jo. Tak, děkuji. A ten návrh tedy je, zní - zastupitelstvo bere na vědomí, že si je vědomo všech negativních dopadů na společnost SAKO, tak na společnosti, SAKO, Teplárny, Brno, mezitím je čárka, tak nevím, jestli to znamená Teplárny Brno, nebo Teplárny, Brno, asi Brno samostatně, i Jihomoravský kraj, které nastanou v případě ukončení projektu výstavby 3. kotle. Tak. Takže zahajuji hlasování o tomto návrhu paní zast, zastupitelky Flamikové: Hlasování č. 8: 6 - 0 - 9 - 34 JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Takže tento, toto usnesení nebylo přijato. Tak. A nyní můžeme přistoupit k hlasování, v rámci bodu 3), o té první části usnesení, to znamená, první část usnesení byla - Zastupitelstvo města Brna bere na vědomí, a teď je tam vyjmenovaných 15 konkrétních dokumentů, a bereme na vědomí jejich obsah. Tak. Zahajuji hlasování o této části usnesení - bere na vědomí: Hlasování č. 9: 30 - 0 - 3 - 14 JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Takže toto usnesení také bylo přijato. A nyní tedy se dostáváme k těm jednotlivým variantám, s tím, že bylo schváleno tajné hlasování, a já teď přemýšlím, jestli je vhodnější udělat chvíli přestávku, aby případně mohlo být nachystáno technicky, a, a tím pádem přemýšlím, jestli udělat krátkou přestávku, nebo dlouhou přestávku. Krátkou? Dobře. Tak jo. Takže přes, přestávka 15 min., do 13:30. 13:30 se tady sejdeme a budeme pokračovat dále. Pokračování po přestávce Rozprava – pokračování JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Tak. Tak Vás všechny vítám, poprosím, kdo jste tady a chcete se dál podílet na dnešním zasedání zastupitelstva, tak se přihlašte pomocí hlasovacích karet, ať vidíme, jestli jsme usnášeníschopní. Jsme usnášeníschopní, výborně. Takže, vzhledem k tomu, že tedy bylo odsouhlaseno, že bude volba probíhat, teda volba, hlasování bude probíhat tajně, tak potřebujeme, v souladu s čl. 8, části b, odst. 6 jednacího řádu, ke schválení sčitatelů, nebo sčitatelek. Já navrhuji, aby sčitatelkami byly kolegyně, Nikol Wagnerová, Eva Hyttychová a Eva Hotárková. Jenom sděluji, že není stanoven maximální počet sčitatelů, minimální také ne. Vzhledem k tomu, že je tam množné číslo, tak musí být minimálně 2, my, my navrhujeme 3, ale samozřejmě můžete navrhovat doplnění těchto, těchto osob. Takže se zeptám, jestli je nějaký návrh na doplnění osob sčitatelů? A znovu opakuji a navrhuji Nikol Wagnerovou, Evu Hyttychovou a Evu Hotárkovou. Nikdo není přihlášený, takže zahajuju hlasování o tom, že Zastupitelstvo města Brna schvaluje tyto 3 dámy jako sčitatelky 36 tajného hlasování k bodu 3) schváleného programu zasedání Zastupitelstva města Brna Z9/11. Zahajuji hlasování: Hlasování č. 10: 37 - 0 - 0 - 6 JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Takže návrh byl schválen, sčiča, sčitatelky byly tedy schváleny. A nyní, nejprve bychom přistoupili k tomu, vidím, že on zůstal Tomáš Koláčný a Miroslav Kubásek, takže jim dám prostor k hlasování, tak jak k němu dochází, když jsou připojeni on-line. Tak. Hlásím se mně tady někdo do diskuse v průběhu hlasování, to je moc fajn, tak paní zastupitelka Drápalová. Ing. Jana Drápalová: Já bych chtěla, za náš klub Zelení a Žít Brno, oznámit, že jelikož nesouhlasíme s tím průběhem hlasování o tomto bodu, aby bylo, aby se hlasovalo tajně, tak se toho hlasování nebudeme vůbec účastnit. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Děkuji za informaci. Pan zastupitel Lahoda. Mgr. Marek Lahoda: Za klub Piráti, my se také nebudeme tajného hlasování účastnit, považujeme to opravdu za nehorentní postup. Na shledanou. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Také děkuji, na shledanou. Tak. A já budu pokračovat v tom, co jsem měla započato, on-line vidím Tomáše Koláčného a Miroslava Kubáska, Tomáše Koláčného už tam nevidím, a vidím tam Matěje Hollana. To znamená, tyto 2 osoby, pokud chtějí, tak mají možnost hlasovat, tak jak jsou zvyklí, ale abychom to mohli zaznamenat, tak poprosím, aby Vy, všichni ostatní, jste si vytáhli v tuto chvíli hlasovací karty. Já si ji tam eště chvilku ponechám, abych mohla mluvit, ale pak si ji také vytáhnu. Tak. Eště tam vidím jednu, jo, výborně. Takže, teď není tedy přihlášen nikdo jiný, po, nikdo, pouze máme kolegy on-line. Tak, už nemáme ani pana Tomáše Koláčného, ale máme pořád posledního mušketýra tam, Miroslava Kubáska, a ten bude mít možnost tedy hlasovat. Tak. Já poprosím, že zahájím hlasování, a pan Kubásek má možnost se vyjádřit. Takže zahajuji hlasování jenom pro, a řeknu to tedy obecně, pro všechny, kteří jsou připojeni on-line. Takhle obecně, a zahajuji pro ně hlasování: Hlasování č. 11: Neplatné hlasování JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Pro byl 1. Tak, tím máme za sebou tadytu fázi, umožnit hlasování osobám, které nebyly prezenčně přítomni. My teď vyjedeme protokol tadyztohoto hlasování a ten protokol pak bude připojen k tomu protokolu tajného hlasování. Tak. A teď, ještě s, jo, a eště se přiznám, že jsem to udělala špatně, protože já jsem neřekla, že hlasujeme o variantě A. Jo. Tak, takže to se omlouvám. Takže eště jednou. A tím pádem já zpochybňuji hlasování a omlouvám se, to byla skutečně moje chyba. Takže pane Kubásko, moc se omlouvám, ale eště to budeme muset udělat jednou. A zahájím jenom pro Vás hlasování. Však to je dobře, že je máte venku, jo? Tak mějte je venku, prosím, ty karty. Já jsem to spletla, takže pořád to platí jenom pro pana Kubáska. A já dám hlasovat pro ty, kteří jsou on-line připojení, o tom, kdo je pro, a je to, budeme, budou ti, co jsou on-line připojení, hlasovat o variantě A. To znamená, varianta A vyslovuje předchozí souhlas s udělením koncernového pokynu s názvem Ukončení přípravy a tak dále a tak dále. Takže zahajuji pro osoby, které jsou on-line, hlasování: Hlasování č. 12: 1-0-0-0 JUDr. Markéta Vaňková, primátorka: Tak, děkuji a omlouvám se ještě jednou. Takže tuto fázi máme za sebou. A nyní přistoupíme k té tajné volbě. Tajná volba bude probíhat následovně. V tuto chvíli budou přítomným členům zastupitelstva předány, oproti podpisu, hlasovací lístky k variantě A. Pudem postupně, po těch variantách. Takže teď se rozdávají hlasovací lístky k variantě A. Tak. A do toho Vám budu, prosím, ještě říkat k tomu procesu. Máte samozřejmě možnost odmítnout ten hlasovací lístek a odmítnutí hlas, převzetí hlasovacího lístku znamená neúčast na hlasování, a tudíž má i dopad do usnášeníschopnosti zastupitelstva. To znamená, usnášeníschopní budeme, pokud bude minimálně 28 zastupitelů, kteří převezmou hlasovací lístek. Poté, eště pořád probíhá ten proces 37 rozdávání hlasovacích lístků, takže zatím, prosím, nic nedělejte, jakmile bude tadyten proces ukončen, a to zjistíte tím, že já budu konstatovat, že bylo rozdáno tolik hlasovacích lístků, že jsme usnášeníschopní, tak teprve poté budete mít možnost vyjádřit svůj postoj hlasováním. Je k tomu určena tam plenta, můžete si ten hlasovací lístek přípravě, případně upravovat za tou plentou, abyste měli zaručenou tu tajnost. Tak. A teď se omlouvám, protože budu podepisovat přijetí lístku. Já budu pokračovat v tom, v tom povídání, jak byste měli s tím hlasovacím lístkem naložit. Je to skutečně varianta A, tak jak jsem říkala, a Vy vyjádříte svoje stanovisko zaškrtnutím jedné z těch variant, buď pro, nebo proti, nebo zdržel se. Můžete tam udělat křížek, nebo fajfku, prostě jakýkoliv znak, který bude znamenat, jednoznačně, kterou variantu preferujete. V případě, jenom chci upozornit, že v případě, že bude odevzdán hlasovací lístek, u kterého nebude vybrána žádná z možností, to znamená prázdný hlasovací lístek, bude to započítáno jako nehlasoval. Pokud bude označeno více políček, bude ten hlas neplatný. To znamená, aby byl hlas platný, označte jenom jeden z těch, jednu z těch možností. Tak. Takže v tuto chvíli si myslím, že já jsem provedla poučení, kdyby se kdokoli z Vás, prosím Vás, protože není to standardní, že provádíme tajnou volbu, kdyby kdokoli z Vás měl nejistotu, jak hlasovat, prosím, zeptejte se. Ať si to před hlasováním vyjasníme. Můžete se tím pádem už zase přihlásit, kdybyste, svými hlasovacími kartami, a případně se mně přihlašte, pokud byste chtěli, chtěli se na cokoliv dotázat. A já, já čekám na informaci, kolik bylo rozdáno hlasovacích lístků, jestli je naplněna usnášeníschopnost. Dobrá. Takže v tuto chvíli já formálně zahajuji hlasování, Vy máte tím pádem možnost, buď ve svých lavicích, nebo za plentou, postupně chodit a označovat svůj lístek a následně ho vházet do urny, kterou já nevidím, ale předpokládám, že tam někde je. A, jo, aha, ona je tady přede mnou. Jo, výborně. Takže můžete, kdo chcete vyjádřit svůj hlas, můžete tak učinit. Hlasování bylo zahájeno a já ho pak formálně ukončím. Tak. Vypadá to, že u té hlasovací urny alias kufru už nikdo není, tak eště dávám možnost, jestli je někdo v sále, kdo chtěl odhlasovat a neučinil tak eště, tak posledních pár okamžiků. Tak. Vypadá to, že nikdo takový už tady není. Takže formálně končím hlasování. A nyní tedy přijdou na řadu naše sčitatelky. A jestli se nemýlím, tak dostala jsem informaci, že sčítání bude probíhat přímo tady, před námi. Je tomu tak? To znamená, mohla by být vyhlášena pauza, my teď nebudeme o ničem jednat, ale samozřejmě všichni, kteří jste tady, jste vítáni, abyste tady zůstali a byli přítomni tomu sčítání. Takže proběhne sčítání, pak bude vyhotoven protokol, a následně dostaneme informaci o výsledku hlasování. Takže, jak říkám, pokud chcete si skočit dát nějaké občerstvení, tak ten prostor je, zároveň můžete samozřejmě zůstat tady. Tak. Takže máme výsledky hlasování. Tak, na základě protokolu o hlasování konstatuji, že bylo vydáno 37 hlasovacích lístků pro variantu A, a zastupitelstvo, Zastupitelstvo města Brna tedy bylo pro toto hlasování usnášeníschopné. Výsledky tajného hlasování, varianty A, jsou následující - odevzdáno 37, neplatných 0, pro 31, proti 0, zdrželi se 2, nehlasovali 4. Tak. Tím pádem toto usnesení bylo přijato a k těm hlasům pro, z tajného hlasování, kterých bylo 31, se připočte ještě ten 1 hlas, který byl pro, v rámci on-line hlasování. Takže celkově pro bylo 32, proti 0, zdrželi se 2. To je výsledek hlasování. Tím pádem byla schválena varianta A, a není důvod hlasovat o následujících variantách. To znamená, ukončujeme tento bod, č. 3), dnešního zastupitelstva, a vzhledem k tomu, že se jednalo o poslední bod tohoto zastupitelstva, tak ukončuji zastupitelstvo jako takové. Schválené usnesení: 1. ZMB bere na vědomí - obsah dokumentu s názvem „KOMPLEXNÍ ANALÝZA – Vysoce účinné zařízení na kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla z obnovitelných zdrojů (OHB II – linka K1)“, zpracovaný společností CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., advokátní kancelář; - návrh obchodní společnosti SAKO Brno, a.s. na udělení koncernového pokynu; - obsah důvodové zprávy pro materiál představenstva společnosti SAKO Brno, a.s. (Doplňující informace ke Komplexní analýze); - obsah dokumentu s názvem „Dokumentace o hodnocení vlivů záměru na životní prostředí (EIA), zpracovatel: Ing. Mynář Petr“; - obsah dokumentu s názvem „Vlivy záměru na klimatický systém, odolnost a zranitelnost projektu vůči klimatickým změnám“, zpracovatel: Bucek s.r.o.; - obsah dokumentu s názvem „Posudek o vlivech záměru na životní prostředí, zpracovatel: XXX. XXXX XXXXX, XXX.; - obsah dokumentu s názvem „Energetický posudek, zpracovatel: SEVEn Energy s.r.o.; 38 - obsah dokumentu s názvem „Emisní posudek, zpracovatel: TECHNICKÉ SLUŽBY OCHRANY OVZDUŠÍ OSTRAVA spol. s r.o.; - obsah dokumentu s názvem „Technické due diligence, zpracovatel: ENVIROS s.r.o.; - obsah dokumentu s názvem „Studie proveditelnosti projektu Odpadové hospodářství Brno II – linka K1 a Analýza možného vývoje cen nakládání s odpady, zpracovatel: PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o.; - obsah dokumentu s názvem „Ekonomické vyhodnocení investice do nové linky K1 společnosti SAKO Brno, a.s.", zpracovatel: PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o.; - obsah dokumentu s názvem „Vypořádání připomínek zpracovatele dokumentu s názvem „KOMPLEXNÍ ANALÝZA – Vysoce účinné zařízení na kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla z obnovitelných zdrojů (OHB II – Linka K1); - obsah dokumentu s názvem „Předložení informací ve vztahu k usnesení Zastupitelstva města Brna č. Z9/08 konaného dne 10. října 2023“, včetně jeho příloh č. 1 až 17, zpracovatel: SAKO Brno, a.s.; - obsah dokumentů, které byly podkladem pro představovanou Komplexní analýzu; - vyjádření společnosti SAKO Brno, a.s., zda považuje realizaci projektu nové linky K1 za ekonomicky výhodnou, resp. v obhajitelném zájmu společnosti SAKO Brno, a.s., včetně odůvodnění daného vyjádření. 2. ZMB vyslovuje předchozí souhlas s udělením koncernového pokynu s názvem „Ukončení přípravy realizace projektu OHB II – linka K1, provedení kontextuální analýzy potřeb řídící osoby a Koncernu SMB ve vztahu k záměru realizace výstavby nového zařízení pro energetické využití odpadu a aktualizace záměru realizace projektu OHB II“, dle návrhu koncernového pokynu tvořícího přílohu č. 1 tohoto zápisu. JUDr. Markéta Vaňková, primátorka, ukončila zasedání Zastupitelstva města Brna (ve 14:05 hod.). JUDr. Markéta Vaňková v. r. Mgr. René Černý v. r. primátorka 1. náměstek primátorky Ověřovatelé Bc. Jiří Kment v. r. Vít Prýgl v. r. V Brně dne 27. října 2023 Zápis zpracovaly Jana Sovová a Eva Hotárková, DiS., Organizační odbor MMB Usnesení zapsala Klára Drápalová, Organizační odbor MMB 39